BRUSEL 16. září (zpravodaj ČTK) - Spojené státy jsou jednoznačně příznivě nakloněny vytváření evropské bezpečnostní a obranné politiky včetně vlastních sil a prostředků, ovšem v těsném propojení se Severoatlantickou aliancí. Nadále se jim hrubě nelíbí záměry některých zemí EU vytvářet souběžné struktury k NATO, vyložil dnes v Bruselu americký velvyslanec při alianci Nicholas Burns.
"Budeme podporovat rozvoj evropské bezpečnostní a obranné politiky a jsme nakloněni tomu, aby EU podnikala vlastní vojenské operace, jako se to stalo v Makedonii. Jde tedy o to, aby EU využívala prostředky NATO, ne aby vytvářela vlastní duplikátní instituce," řekl Burns na snídani pořádané Střediskem evropské politiky (EPC).
Připomněl, že "ještě než oschl inkoust" na jarních dohodách mezi aliancí a unií o sdílení prostředků, přišly Francie, Německo, Belgie a Lucembursko s nápadem vybudovat vlastní vojenské velitelství EU se sídlem v Tervurenu u Bruselu. "Byla by to duplikace zdrojů, duplikace institucí. Nemáme obavy z krátkodobého dopadu na vztahy s NATO; dlouhodobě to však vyvolává pochybnost o tom, kterým směrem se tyto země vydaly a jaké jsou jejich úmysly, pokud jde o vztahy k alianci."
Burns podotkl, že Evropané vesměs hrubě zaostávají ve zbrojním úsilí za Spojenými státy; potřebují moderní prostředky, aby mohli provádět mobilní mírové operace daleko od Evropy, a ne vyhazovat peníze za další štáby. Aliance se naopak snaží svou strukturu odlehčit a řadu velitelství ruší.
Vyjádřil potěšení, že na důvěrné schůzi politických ředitelů ministerstev zahraničí 25 členských zemí EU a vstupujících států se všech zbývajících 21 postavilo proti francouzsko-německo- belgicko-lucemburské iniciativě.
Burns vyložil, že Spojené státy nemají sebemenší zájem na unilaterálním přístupu ke světu a že spoléhají na spojence v mezinárodních organizacích, kteří by Washingtonu pomohli zvládnout situaci v Afghánistánu a v Iráku. Ujišťoval, že v obou případech jsou Američané odhodláni vytrvat, pokračovat ve vojenské přítomnosti, dokud nebude dosaženo míru a stability.
Usoudil, že bez ohledu na to, co si kdo myslel o válce v Iráku, by dnes měly evropské země mít jednoznačný zájem na mírovém vyústění a stabilizaci. "Všichni máme co získat na úspěchu v Iráku. Pokud se budou evropské země podílet na obnově této země, bude to i jejich úspěch," uvedl s tím, že spor o jarní invazi se nevedl mezi USA a Evropou, ale mezi USA a jejich 16 spojenci na jedné straně a třemi evropskými státy, Německem, Francií a Belgií, na straně druhé.
Burns velmi ocenil německý návrh, aby se operace NATO v Kábulu rozšířila do dalších afghánských měst, což by výrazně pomohlo zajistit volby v příštím roce a odlehčilo americkým silám. Opakovaně chválil úsilí nových členů NATO i vstupujících zemí zapojovat se do operací aliance. Zvláště vyzdvihoval Bulharsko, Rumunsko, baltské státy a Polsko, jež označil za "nejdůležitějšího spojence" ve střední a východní Evropě.
Souběžné rozšíření NATO a EU v květnu příštího roku bude podle něj symbolizovat "vznik nové Evropy". Až k němu dojde, budou postkomunistické země představovat 40 procent členů aliance, jež byla zřízena k obraně proti komunismu. Zdůraznil, že se netřeba bránit aspiracím dalších zemí, třeba Ukrajiny nebo Gruzie, stejně jako by se EU neměla uzavírat Turecku.
Na otázku týkající se momentálního napětí kolem personálních rošád na Slovensku Burns pouze odpověděl, že aliance má "naprostou důvěru" vůči všem sedmi vstupujícím zemím, které už se podílejí na sdílení důvěrných informací. "Nemáme pochybnosti o jejich schopnosti zajistit bezpečnost tajných informací," uvedl, aniž jakkoli hodnotil slovenská specifika.