Ministři zahraničí 25 členských zemí EU dnes ocenili pokrok, který deset let po válce učinila Bosna a Hercegovina. Vyzvali proto Evropskou komisi , aby při nejbližší příležitosti zahájila s Bosnou a Hercegovinou jednání o obsahu dohody o stabilizaci a přidružení.
Rozhodnutí přichází v symbolický den - na dnešek totiž připadá 10. výročí podpisu daytonských dohod, kterými skončila v Bosně a Hercegovině více než tříletá etnická válka, jež si vyžádala na 200.000 obětí. Usnesení představuje pro bosenskou vládu klíčový krok. Znamená totiž navázání první oficiální závazek mezi EU a touto balkánskou zemí.
"Start jednání představuje první významnou etapu na cestě ke vzniku smluvních vztahů s EU," uvedli ministři. Podle zdroje EK se začne formálně jednat ještě do konce listopadu, nejpozději začátkem prosince. Závisí to jen na tom, kdy bude moci komisař Olli Rehn cestovat do Sarajeva.
V obsáhlém usnesení členské státy uvedly, že tempo sbližování Bosny a Hercegoviny s EU závisí na tom, jak bude tamní vedení zavádět reformy, přizpůsobovat se politickým "kodaňským kritériím" (demokracie, vláda práva), provádět reformu soudnictví, veřejné správy a policie. Zvláštní pozornost věnovaly nezbytné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Podle ministrů je důležité, aby soudnímu tribunálu byli předáni především Ratko Mladič s Radovanem Karadžičem. Předání těchto válečných zločinců považuje unie za důležité pro trvalé usmíření v regionu a tím i odstranění překážek začlenění země do EU.
Ministři také rozhodli, že vojenská operace EU v Bosně a Hercegovině pod názvem Althea bude prodloužena o šest měsíců. První rok operace hodnotí jako úspěšný. Vojáci v oblasti přispěli k boji proti organizovanému zločinu a tvorbě policejní reformy. O dalším osudu evropských jednotek EUFOR bude rozhodnuto napřesrok, v závislosti na výsledku voleb v zemi. Pokračovat bude i policejní operace EU, jež bude více zaměřena na pomoc při boji proti organizovanému zločinu a při provádění reformy místní policie.
Bosna a Hercegovina je deset let po Daytonu nadále rozdělenou zemí, kde jednotlivé národy - Srbové, Muslimové, Chorvati - žijí do značné míry odděleně a hledí na sebe nevraživě. V každé etnické části vyhrávají volby nacionalistické strany. EU doufá, že perspektiva přistoupení postupně přiměje místní politiky, aby více komunikovali a usilovali o skutečné usmíření a soužití.
Rozhodnutí přichází v symbolický den - na dnešek totiž připadá 10. výročí podpisu daytonských dohod, kterými skončila v Bosně a Hercegovině více než tříletá etnická válka, jež si vyžádala na 200.000 obětí. Usnesení představuje pro bosenskou vládu klíčový krok. Znamená totiž navázání první oficiální závazek mezi EU a touto balkánskou zemí.
"Start jednání představuje první významnou etapu na cestě ke vzniku smluvních vztahů s EU," uvedli ministři. Podle zdroje EK se začne formálně jednat ještě do konce listopadu, nejpozději začátkem prosince. Závisí to jen na tom, kdy bude moci komisař Olli Rehn cestovat do Sarajeva.
V obsáhlém usnesení členské státy uvedly, že tempo sbližování Bosny a Hercegoviny s EU závisí na tom, jak bude tamní vedení zavádět reformy, přizpůsobovat se politickým "kodaňským kritériím" (demokracie, vláda práva), provádět reformu soudnictví, veřejné správy a policie. Zvláštní pozornost věnovaly nezbytné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Podle ministrů je důležité, aby soudnímu tribunálu byli předáni především Ratko Mladič s Radovanem Karadžičem. Předání těchto válečných zločinců považuje unie za důležité pro trvalé usmíření v regionu a tím i odstranění překážek začlenění země do EU.
Ministři také rozhodli, že vojenská operace EU v Bosně a Hercegovině pod názvem Althea bude prodloužena o šest měsíců. První rok operace hodnotí jako úspěšný. Vojáci v oblasti přispěli k boji proti organizovanému zločinu a tvorbě policejní reformy. O dalším osudu evropských jednotek EUFOR bude rozhodnuto napřesrok, v závislosti na výsledku voleb v zemi. Pokračovat bude i policejní operace EU, jež bude více zaměřena na pomoc při boji proti organizovanému zločinu a při provádění reformy místní policie. Bosna a Hercegovina je deset let po Daytonu nadále rozdělenou zemí, kde jednotlivé národy - Srbové, Muslimové, Chorvati - žijí do značné míry odděleně a hledí na sebe nevraživě. V každé etnické části vyhrávají volby nacionalistické strany. EU doufá, že perspektiva přistoupení postupně přiměje místní politiky, aby více komunikovali a usilovali o skutečné usmíření a soužití.
