Evropa se v současné době nachází na křižovatce a z té není možné ustoupit, shodli se účastníci první z cyklu debat „Zamyšlení nad Evropou“, kterou pořádala Knihovna Václava Havla a Odbor pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR.
Václav Havel, Pavel Telička, Jacques Rupnik, Jiří Paroubek, Martin Komárek a Vojtěch Cepl ml. se v panelové diskusi ve zcela zaplněném kostele sv. Anny zabývali především otázkou budoucnosti Evropské unie. Dotkli se ovšem i dalších otázek, například vstupu Turecka do EU nebo budoucí finanční perspektivy EU.
Exprezident Havel zdůraznil, že Evropa měla v historii vždy jedinou politickou entitu s vlastním vnitřním pořádkem. Ten však vždy určovaly pouze silnější státy a vnucovaly jej státům slabším. Projekt vzniku Evropské unie je podle něj první snahou stanovit takový pořádek na základě spravedlnosti a rovnováhy.Také odmítl, že by evropská integrace znamenala ztrátu národní identity. Některé výroky o národních zájmech podle něj zavánějí národní nadřazeností. Vztah Čechů k Evropské unii a okolním zemím je podle něj asymetrický. Lidé se většinou o dění v okolních zemích příliš nezajímají a naopak vyžadují, aby byl občané těchto zemí zájem o ČR vzbuzovali, dodal.
Snahy o sbližování unie považuje za technokratické, zdá se mu, že si EU klade v poslední době spíše kvantitativní cíle, snaží se určitým způsobem „trumfnout“ USA a to by se podle něj mělo změnit. EU potřebuje evropskou ústavu, ale je nepodstatné, zda bude přijata nyní nebo za pět let. Pozdější přijetí ústavy by zvýšilo její kvalitu a snížilo její složitost, míní Havel.
Premiér Paroubek zopakoval svůj výrok o odtažitosti EU od občanů. Tuto „informační díru“ je nutné podle něj zaplnit intenzivními debatami s občany, kteří by se měli vyjádřit k podstatným otázkám budoucnosti EU, jako je evropská ústava nebo další rozšiřování bloku.
Zdůraznil, že Evropská unie je „obrovským mírovým projektem“ a mělo být zajištěno, aby se všechny její části společně rozvíjely. Pro budoucnost unie je podle něj důležité v současné době provést určitou reflexi a poté se vrátit k ratifikaci evropské ústavní smlouvy.
Schválení euroústavy naopak za důležité nepovažuje politolog Jacques Rupnik, podle kterého nyní vyvstávají tři základní problémy, které budou „tvořit Evropu“. Řadí mezi ně to, zda bude mít EU společnou zahraniční politiku, což se například v otázce vojenského konfliktu v Iráku projevilo jako velmi problematické. Druhou otázkou je absorbční schopnost Evropské unie a za důležité považuje také, jak unie odpoví na výzvy globalizace.
Všechny členské státy unie podle něj řeší podobné problémy, jako je například stárnutí populace a s tím spojené zajištění sociálního systému, a je důležité, aby tyto problémy byly řešeny společně. Měly by se na nich podílet staré i nové členské země. Evropská integrace by neměla být brána jako samozřejmost, uvedl v diskusi.
S jeho názorem souhlasí i bývalý koordinátor vstupu ČR do Evropské unie Pavel Telička. Je podle něj důležité, aby se lidé
identifikovali s unií, aby na EU nebylo nahlíženo jako na „něco cizího“. Současné problémy unie podle Teličky vycházejí z problémů většiny členských zemí. Za klíčové pro budoucnost EU považuje schválení budoucí finanční perspektivy a zvýšení srozumitelnosti evropských otázek pro občany. Podle jeho názoru již současný návrh evropské ústavní smlouvy nebude oživen, ale je nutné si z dokumentu vzít ty části, které nebyly kontroverzní a případně je schválit.
V diskusi, kterou moderoval hudebník Michael Kocáb, bylo také nastoleno téma vstupu Turecka do EU, který všichni zúčastnění vesměs uvítali. Turecko ale podle jejich názoru musí projít řadou změn, aby se do EU začlenilo.
