Některé členské státy vyjádřily svůj nesouhlas s finální podobou budoucího statu Kosova, o kterém probíhají jednání pod vedením OSN. Země EU se v červnu shodli, že v rámci jednání pod vedením OSN budou respektovány určité principy, které by v jeho průběhu měly zůstat nezměněny. Jednou z podmínek je například ochrana srbské menšiny nebo požadavek na uchování územní celistvosti Kosova. EU také požaduje, aby se stav v zemi nevrátil k situaci před rokem 1999, kdy bylo Kosovo přímo spravováno z Bělehradu.

V současné době ovšem začínají v některých členských zemí zaznívat hlasy na vlastní řešení kosovské otázky. Mezi tyto země patří především Česká republika, Slovinsko, Španělsko nebo Itálie. Poté co minulý týden zvláštní vyjednavač OSN Martti Ahtisaari zahájil rozhovory s Bělehradem a Prištinou, začali politici z těchto zemí přicházet s vlastními návrhy řešení.

Český premiér Jiří Paroubek v tisku uvedl, že rozdělení Kosova podle etnických hranic, kdy severní část by připadla Srbsku a jih by mohla dostat nezávislost, by mohlo být tím nejlepším řešením. Svůj plán má i slovinský prezident Janez Drnovšek, který předpokládá vytvoření plně nezávislého Kosova.
Postoj slovinské a české strany ke kosovské otázce ovšem podle nejmenovaného bruselského diplomata vyvolává v EU určité obavy. Návrhy obou zemí považuje za "nesmyslné bodání do jednotné pozice unie". Jiný diplomat považuje především český návrh za nebezpečný.

Slovinko a ČR ovšem nejsou jedinými zeměmi s vlastními návrhy na budoucnost Kosova, a to i přesto, že všechny členské země souhlasily s červnovými principy. Itálie, Španělsko a Řecko se obávají situace, která by nastala po vyhlášení plné nezávislosti teritoria, jež je od konce válečného konfliktu v roce 1999 pod administrativní správou OSN. Španělsko se obává především toho, že by udělení nezávislosti znamenalo precedenc pro Baskicko, které se dlouhodobě snaží o odtrhnutí od Španělska.

Řecku naopak nevadí možná nezávislost regionu, ale chtělo by hrát roli určitého prostředníka mezi Prištinou a Bělehradem.

Přímý vliv unie na konečný status Kosova bude podle diplomatů limitován, ale nebude irelevantní. Diplomaté z Francie, Británie, Německa a Itálie vytvoří spolu se zástupci USA a Ruska kontaktní skupinu, která bude spolu s Ahtisaarim jednat s Prištinou a Bělehradem. Podle diplomatů budou jednání trvat nejméně 6 měsíců.