Dohoda o příštím rozpočtovém výhledu Evropské unie je stále vzdálená. Premiéři čtyř středoevropských zemí takzvané visegrádské čtyřky zatím podle agentur na dnešních jednáních s britským premiérem Tonym Blairem v Budapešti k dohodě nedospěli.

 

"Dnes jsme od dohody stále vzdáleni," citovala agentura Reuters maďarského premiéra Ference Gyurscsánye. "Chceme ke shodě dospět, ale ne za každou cenu," dodal šéf maďarské vlády.

Očekávalo se přitom, že nové členské země EU ze střední Evropy, včetně České republiky, dnes na setkání s Blairem možná přistoupí na případný kompromisní návrh menších škrtů v evropském rozpočtovém výhledu pro období 2007-13.

"Snažíme se přimět britské předsednictví, aby se vydalo cestou reforem tří oblastí. V tom případě země Visegrádu přehodnotí svá stanoviska. Měnit jen jednu oblast, to nejde," uvedl. O konkrétních číslech rozpočtu prý premiéři na schůzce nemluvili.

Podle současného britského plánu by nováčci v EU přišli o deset procent finanční podpory.

 

Podle českého premiéra Jiřího Paroubka případné škrty v rozpočtu EU na léta 2007 až 2013 musí snášet všechny členské země evropské pětadvacítky a nejen hlavně nováčci.

"Nepovažujeme za dobré, pokud by se za základ snižování braly výdaje, které jsou alokovány do nových členských zemí. Podle našich předběžných informací by to mohlo tvořit až 73 procent celého toho snížení," dodal.

Paroubek vyzývá všechny strany k ústupkům. Podle premiéra by se mohlo upravit například takzvané pravidlo N+2, které omezuje dobu čerpání peněz přidělených v určitém roce na dva následující roky. "Stačí, když pravidlo N+2 se změní na pravidlo N+4 nebo (při projektech financování unií) se zvýší příspěvek EU ze 75 na 85 procent. To by byly obrovské změny k lepšímu," dodal.

 

Podle agentury DPA je na kompromis ochoten přistoupit i Tony Blair, jehož země v tomto pololetí "pětadvacítce" předsedá. Londýn by se prý mohl vzdát velké části své slevy, kterou si Británie vyjednala v polovině 80. let jako kompenzaci za to, že nedostává z rozpočtu takové zemědělské dotace jako jiné státy.
 

"Myslím, že Británie by mohla souhlasit se zhruba pěti procenty (škrtů)," uvedl nejmenovaný diplomatický zdroj.

Podle současného britského plánu by nováčci v EU přišli o deset procent finanční podpory.

 

Podle  dostupných informací počítá Londýn se snížením rozpočtu o více než 20 miliard eur na sedm let. Většinu z této úspory, zhruba 16 miliard eur, představují škrty ve výdajích ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti pro nové členské státy.

 

Předchozí vývoj

Britský premiér Tony Blair vyzval nové členské země k přijetí bolestivých obětí v otázce nového rozpočtu Evropské unie. Nepřímo tak naznačil, že se Británie nehodlá vzdát své rozpočtové slevy a naopak se bude snažit přesvědčit nováčky, aby blair_euro_kolaz_250x155.jpg ()přistoupili na snížení své regionální pomoci, které se podle diplomatů pravděpodobně objeví v britském návrhu. Blair to sdělil v Tallinnu, kde se snažil přesvědčit své protějšky z Litvy, Lotyšska a Estonska o výhodách britského návrhu na rozpočet EU v letech 2007-2013.

Po jednání zdůraznil, že zmenšit rozpočet je nezbytné, ale že omezení pomoci chudším regionům by nebylo potřeba, kdyby "pětadvacítka" souhlasila se zásadní změnou struktury rozpočtu. Tuto změnu představuje reforma unijní zemědělské politiky, se kterou ovšem ostře nesouhlasí Francie - největší příjemce zemědělských dotací. Podle nejmenovaného diplomata Blair během jednání navrhl desetiprocentní škrty z rozvojových fondů pro nové členské státy. Britský premiér toto tvrzení odmítl komentovat. Vyjádřili se ovšem zástupci postižených států. Nespokojenost dal najevo ihned po jednání estonský premiér Andrus Ansip. "Nejsem stoprocentně šťastný ohledně myšlenek v návrzích," prohlásil.

Na otázku, zda bude dohoda uzavřena do konce roku odpověděl, že bude nejlepší počkat na oficiální návrh britské strany a teprve po jeho posouzení bude jasné, zda bude možné najít kompromis. Již dříve bolestný návrh odmítlo Polsko, Maďarsko i ČR. Z nových členských zemí se k možnému snížení regionální pomoci neutrálně staví pouze Slovensko.

Britský návrh rozpočtu bude podle Blairova mluvčího pro nováčky "velmi bolestný". "Nové státy by měli prokázat určitou míru flexibility. O to je žádáme," citovala mluvčího agentura AFP. Dále zdůraznil, že jen svým souhlasem si nové státy zajistí včasný přístup finanční pomoci z fondů hned začátkem roku 2007. V případě neschválení rozpočtu na nadcházejícím summitu EU v tomto měsíci by tomu tak totiž nejspíš nebylo. "Když nebude dohoda, může uplynout rok, třeba dva, než dostanou své peníze," dodal mluvčí.

Blair, jehož země do konce roku předsedá unii, se nejprve setkal odděleně s Litevcem Algirdasem Brazauskasem, Estoncem Ansipem a Lotyšem Aigarsem Kalvítisem. Poté jednali ve čtyřech. O podobě budoucího rozpočtu EU bude řeč i na dnešní budapešťské schůzce Blaira s premiéry Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko).

EK se staví za nováčky

Evropská komise se podle komisařky pro rozpočet Dalii Grybauskaiteové hodlá bít za nové členské státy ve jménu zásad euroskop_grybauskaite.jpg ()Evropské unie, pokud se potvrdí, že Británie navrhuje takové škrty v příštím sedmiletém rozpočtu EU. Zdůraznila, že pokud se takový návrh potvrdí, bude ho komise považovat za "politicky krátkozraký, za aplikaci dvojího standardu v EU, za nerovnoprávné zacházení s členskými zeměmi". Upozornila, že by se jím "poškodily vztahy mezi členy, idea rozšíření a prakticky by zanikla zásada solidarity v Evropě".
Vyjádřila naději, že členské země - staré i nové - budou tyto zásady považovat za "důležitější než konečný objem peněz, které kdo získá", protože v jednání o rozpočtu "jde nejen o obnosy, ale také o principy, o naději a o porozumění, kvůli kterým nové země do EU vstoupily".

Hlavní města se už nemohou vymlouvat, že britskou představu neznají, míní Grybauskaiteová. "Každý víceméně ví, co v tomto prvním balíčku je. Proto je důležité se nyní rozhodnout, zda převládne ego, národní zájem, nebo také starost o to, jak bude EU vypadat v budoucnosti."

Bruselští odborníci předpokládají, že při počtářském přístupu by měly být spokojeny v podstatě všechny staré členské země. Britská sleva z příspěvku do pokladny EU by byla poněkud snížena ve prospěch dalších "čistých přispěvatelů" (Nizozemsko, Švédsko, Německo), Francie by uchránila své zemědělské příjmy a ty chudší státy jako Španělsko by neprodělaly. Na pomoc nováčkům by z oddanosti vyšším principům mohli přijít údajně jen někteří malí členové jako Belgie, Lucembursko nebo Finsko.

Psychodrama kolem rozpočtu je v této fázi ovšem výlučně věcí členských států. Evropská komise už je nemůže věcně ovlivnit.