Konference o budoucnosti EU, kterou pořádalo 27. a 28.ledna rakouské předsednictví EU v Salzburku, ukázala zájem evropských lídrů i intelektuálů odstoupit od nekonečných debat o podobě evropské ústavní smlouvy a zahájit konkrétní politické kroky.

Účastníci konference, včetně čtyř šéfů vlád členských zemí a dvou prezidentů, se rozcházeli v názoru na to, zda se unie nachází nebo nenachází v krizi po odmítnutí evropské ústavní smlouvy v loňských referendech ve Francii a Nizozemsku.

Oba tábory ovšem volají po konkrétních politických krocích raději než po institucionálních řešeních, které by vedly k zajištění jistoty Evropanů.

Francouzský premiér Dominique de Villepin na konferenci poznamenal, že Evropská unie v současné době prochází "krizí identity". Navrhl proto svou tezi "Evropu projektů", která by podle něj měla přispět ke zvýšení důvěry občanů EU. Vyslovil se pro reformu oblastí, které se bezprostředně dotýkají samotných občanů - tedy daní, zemědělské nebo energetické politiky.

Naopak nizozemský premiér Jan Peter Balkenende byl mnohem optimističtější. "Nemluvme o krizi - to je to poslední, co potřebujeme", uvedl a rovněž apeloval na zahájení konkrétních kroků místo povrchní debaty o euroústavě.

Dva tábory?
Evropští lídři naopak vyjádřili podporu pro linii, kterou nastolil prezident současné Evropské komise José Barroso. Ten v Salzburku obnovil své volání po "růstu a zaměstnanosti" a varoval evropské lídry před vytvářením nových "štěpů" evropské ústavní smlouvy.

Bezpečnostní šéf unie Javier Solana ovšem upozornil, že se v EU nacházejí dva názorové proudy. Jeden z nich by chtěl nejprve vidět hmatatelné výsledky, druhý naopak euroústavu.

Závažné téma v EU představuje také otázka principu subsidiarity, jež je obsažen v původním návrhu ústavy a měla by podle něj být v EU činěna rozhodnutí co nejblíže občanům. Barroso v rámci tohoto téma kritizoval někdy "až přílišnou přeregulovanost unie". Svou kritiku adresoval především některým svým kolegům: "Někteří lidé si stále myslí, že EU je nejvýše, poté následují členské státy a až na konci stojí občan. A to by se mělo změnit", uvedl Barroso.