Rozvířit stojaté vody, způsobit "třeba jen skromný, ale nikoli bezvýznamný krok" chce Rakousko do konce svého předsednictví při oživování evropské ústavní smlouvy. Uvedla to ministryně zahraničí Ursula Plassniková, když oznamovala, že na poslední květnový týden svolala do Rakouska svých 24 kolegů na neformální schůzku. Poradí se na ní, co by se s ústavou dalo dělat, a připraví půdu pro červnový summit, který má toto téma jako hlavní náplň.


V příštích týdnech tomu bude rok, co Francouzi a po nich Nizozemci v referendech odmítli smlouvu, kterou několik let pracně sestavovali politikové všech zemí nejdřív v Konventu a pak na mezivládní úrovni. V unii zavládla proto krize, na kterou vlády odpověděly vyhlášením "přemýšlecího" období. Jeho první roční etapu mají nyní Rakušané vyhodnotit.
Plassniková popsala dosavadní diskusi jako "křečovitou", sama však nenaznačila, jakou cestu z patové situace by Vídeň mohla navrhnout.


"Existuje řada návrhů, ale zatím žádný takový, na němž by se všech 25 států shodlo," uvedla.
V Bruselu se s blížícím červnovým summitem čile spekuluje, co bude dál. Většina zasvěcených se domnívá, že rozhodující impulz ústavodárnému procesu dají Němci za svého předsednictví v první polovině příštího roku, a to ve shodě s novým francouzským prezidentem. Píše se o tom, že kancléřka Angela Merkelová a kandidát na prezidenta Nicolas Sarkozy se v zákulisí již dohadují.


Vycházejí přitom údajně z přesvědčení, že ústavu nelze přijmout v podobě, jež byla odmítnuta v obou referendech, že je tedy třeba ji předělat a začít schvalovat nový text. Podle Sarkozyho poradce, europoslance a bývalého ministra Alaina Lamassoura by příští smlouva měla být "kratší, zaměřená jen na klíčová institucionální ustanovení". Měla by z ní vypadnout Charta základních práv; některé prvky obsažené ve složité třetí části by však naopak měly zůstat zachovány, aby text dával smysl, řekl Lamassoure týdeníku European Voice.


Tato koncepce odpovídá postoji německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, podle něhož by měla vzniknout na základě stávajícího textu krátká "základní smlouva pro Evropu". Byla by dokončena za německého předsednictví a její ratifikace by běžela do roku 2009, citoval dnes ministra list Die Welt.


Naopak představitelé konzervativních a křesťanskodemokratických stran se shodli minulý týden v Římě, že jsou nadále oddáni stávající ústavě a přejí si, aby vstoupila v platnost.


Podle českého europoslance a stínového ministra zahraničí Jana Zahradila je to nerealistická představa. V rozhovoru upozornil, že ve schválení ústavy ve stávající podobě nevěří už ani bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi, protože se před nedělními volbami v jeho rodné Itálii volbami musí podívat do tváře voličům. Připomněl také, že delegace nizozemských křesťanských demokratů odjela z římského kongresu velmi roztrpčena. "Byli zválcováni, aby souhlasili s rezolucí, že ústava musí být přijata. Vědí dobře, jak kontraproduktivní je takto tlačit na pilu."


Zahradil, který se netají odporem k ústavě, ocenil naopak postoj španělských konzervativců. Ti se podle něj zasazovali o to, aby byla ústava přijata v původním znění, protože vědí, že k tomu nemůže dojít. Nebezpečí spatřují v jejím rozkouskování. "Říkají, že snaha vybírat třešničky na dortu je trik, jak ústavu schválit; s tím nemohou souhlasit. Žádají tedy všechno, protože vědí, že nebude nic."