Evropská unie by se neměla bránit dalšímu rozšiřování a jejím hlavním úkolem je zvládnutí hrozeb, vyplývajících z globalizace. Uvedl to v druhé z cyklu debat "Zamyšlení na Evropou" bývalý polský prezident Alexander Kwasniewski.

V rámci debaty, které se kromě Kwasniewskiho zúčastnili exprezident Václav Havel, předseda sněmovny Lubomír Zaorálek, komentátor HN Adam Černý a profesor Jiří Přibáň, byla představena Zaorálkova publikace "Evropa jako dialog", která by měla přispět k oživení debaty o budoucnosti Evropské unie.

Lubomír Zaorálek vyzdvihl význam českého vstupu do Evropské unie pro celý středoevropský region, který byl v minulosti v západní Evropě chápán jako "pásmo rozpadu". Za největší současný problém EU považuje nedostatek dialogu. Zmínil také nedostatečné vnímání evropanství jako hodnoty. Krach evropské ústavy podle něj souvisí mimo jiné s tím, že EU je brána pouze jako stroj na peníze a politika je v současné době vytlačována ekonomickými hodnotami. Česká republika by si měla sama vybudovat takovou pozici, aby byla v EU brána jako rovnocenný partner, uvedl.

Václav Havel zdůraznil prosazování duchovních a morálních hodnot, které představují protiklad ke konzumní a materiální společnosti. Upozornil také na nebezpečné rozmáhání nacionalismu a kultu etnika, kterým je třeba neustále čelit, a evropanství k tomu představuje jednu z cest.

Kwasniewski: Problémy nezpůsobilo rozšíření

Stejný názor zastává i Kwasniewski. Ten považuje nacionalismus za jeden ze tří základních problémů Evropy. Tím druhým je podle něj populismus a třetím egoismus. Záludnost mediální doby spočívá ve snadnosti manipulace veřejným míněním a ve zjednodušování složitých problémů. Evropa má podle Kwasniewského nedostatek lídrů, kteří by propagovali evropský projekt: "Není místo pro politiky s vizí, ale pro politiky v televizi," uvedl.

Bývalý polský prezident vyzdvihl význam evropské integrace a podpořil další rozšiřování unie. Odmítl hlasy zaznívající ze "starých" členských zemí, které současné problémy EU dávají za vinu rozšíření bloku o 10 nových zemí v roce 2004. Mezi největší problémy současné Evropské unie řadí nižší konkurenceschopnost ve srovnání s ostatními světovými regiony nebo stárnoucí populaci. Tyto problémy ovšem podle nejsou důsledkem rozšíření. Proto nezavírá dveře dalším kandidátům vstupu do EU, mezi něž patří Ukrajina nebo balkánské země. Základní úkol EU do budoucna představuje zvládnutí problémů globalizace, dodal.

Účastníci diskuse se také dotkli otázky budování Evropy na náboženském základě. Aleksander Kwasniewski zmínil, že identita je vždy postavena na nějaké společné myšlence, sdílených hodnotách, ale Evropa nemůže žít ve skanzenu a musí se otevřít světu. Bylo by podle něj velmi špatné budovat "křesťanskou" Evropu, která by stála proti zbytku světa.