Němečtí představitelé v současné době zvyšují svou snahu na prosazení používání němčiny na úrovni EU. Dosud jsou všechny legislativní texty v EU překládány do dvaceti oficiálních jazyků. Většina ostatních dokumentů je však dostupná pouze v jednom či dvou jazycích - angličtině a francouzštině.
Německo je odhodláno tento trend změnit. Tamní ministr pro evropské záležitosti Günter Gloser zopakoval požadavek, aby všechny oficiální dokumenty byly dostupné i němčině. Němčina je podle něj jazykem 90 milionů Evropanů, jedná se tedy o "největší jazyk" v EU.
Němci ovšem příliš reálnou šanci na splnění svého požadavku nemají. Finsko, které bude Evropské unii předsedat v druhé polovině letošního roku, vyhlásilo, že tiskové zprávy a pracovní dokumenty bude vydávat pouze v angličtině a francouzštině. Dokumenty dokonce nebudou podle představitele Finského zastupitelství při EU překládány ani do finštiny nebo švédštiny, i přesto, že tyto jazyky jsou v EU označeny jako oficiální.
Německo má ovšem ve svém boji za multilingvistiku dva výrazné spojence: Francii a Evropského ombudsmana Nikiforose Diamandourose, který 30. března doporučil Radě EU, aby přehodnotila svůj výběr jazyků pro stránky předsednictví EU a požádal ji, aby mu do 30.června předložila podrobné stanovisko.
Předsednictví dolní komory německého parlamentu a francouzské Národní shromáždění navíc ve společném prohlášení ze 6.února kritizovali "neakceptovatelnou tendenci směřující k jednojazyčnému systému". Princip rovnosti jazyků by měl dodržován jako vyjádření významu kulturní a jazykové diverzifikace, uvádí se v prohlášení, které rovněž zdůraznilo, že všechny dokumenty přijaté Evropskou komisí by měly být dostupné ve všech úředních jazycích EU, aby mohly být kontrolovány národními parlamenty.
Mluvčí německého parlamentu Norbert Lammert dokonce v dopise předsedovi Evropské komise Barrosovi sdělil, že Bundestag bude jednat o dokumentech EU pouze v případě, že budou napsány "Goetheho jazyce".
