Členské země Evropské unie se dohodly na rozpočtu na léta 2007 až 2013. Unie bude hospodařit s částkou téměř 862,4 miliardy eur (zhruba 25 bilionů korun), tedy 1,045 procenta hrubého národního důchodu EU. Do České republiky by mohl proudit čistý příjem až 93 miliard Kč ročně.
Dohoda státníků přišla poté, co Británie zvýšila původní návrh rozpočtu zhruba o 13 miliard eur a rozhodla se vzdát až 10,5 miliardy eur z vlastní slevy z příspěvků do unijní pokladny.
Největší část unijního rozpočtu bude směřovat na podporu chudých regionů a do zemědělství. ČR by podle premiéra Jiřího Paroubka mohla získat čistý příjem až 93 miliard Kč ročně. Slovensko odhaduje, že se příliv peněz z unijního rozpočtu proti současnému stavu ztrojnásobí na více než 46 miliard slovenských korun v roce 2007.
Díky navýšení rozpočtu se zvýší stropy pro čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a desítka nováčků tak dostane zhruba 5,3 miliardy eur navíc. V českém případě je to 3,43 procenta hrubého domácího produktu místo dosud navrhovaných 3,31 procenta HDP, což v absolutní částce znamená zhruba tři miliardy Kč ročně navíc.
Brusel bude nováčkům spolufinancovat až 85 procent hodnoty projektu, a to včetně DPH. Z unijních peněz bude možné hradit nejen sociální bydlení, ale jakékoli projekty týkající se bytového fondu. Na fakturaci každého projektu bude do roku 2010 čas až čtyři roky, poté se lhůta zkrátí na standardní tři roky. Slovensko dostane 375 milionů eur na odstavení jaderného reaktoru v Jaslovských Bohunicích.
Dohodnutý "balíček" je výsledkem čtyřiadvacetihodinového dohadování politiků. V závěrečné fázi se už přeli jen britský premiér Tony Blair, francouzský prezident Jacques Chirac, německá kancléřka Angela Merkelová, zapojen byl i polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz. Premiéři Česka a Slovenska strávili relativně klidný pátek, protože dali najevo, že by se spokojili i s minulým britským návrhem.
Blair: Rozpočet pomůže nováčkům
Podle Blaira dohodnutý rozpočet pomůže ekonomikám nových členských zemí. I přes omezení britské slevy je podle něj dohoda pro Británii výhodná a navíc připravila půdu pro kompletní revizi rozpočtu v letech 2008 a 2009.
"Rád bych zdůraznil, že cílem finanční perspektivy je velký přesun prostředků od bohatých zemí k novým členům. Investice pomohou těmto státům růst a rozvíjet se," řekl Blair. Růst bohatství nováčků podle něj pomůže všem unijním zemím například rostoucím objemem vzájemného obchodu.
Přestože se Británie rozhodla vzdát se části své výjimky a odvést do unijního rozpočtu během sedmi let o 10,5 miliardy eur (asi 300 miliard Kč) více, dohoda je podle Blaira pro jeho zemi výhodná. Připomněl, že i přes omezení růstu bude britská úleva absolutně vyšší než dnes.
Podle šéfa EK je dohoda důležitým signálem, že Evropa je v pohybu. Končící britské předsednictví označil Barroso za velmi úspěšné a vedle rozpočtu připomněl i dohodu o zahájení jednání s Tureckem a Chorvatskem.
O důležitém signálu pro nové členské státy mluvila většina ostatních státníků. Francouzský prezident Jacques Chirac se rozplýval nad zachováním principu solidarity. "Máme dobrou dohodu, která dá Evropě dostatečné prostředky, aby financovala své ambice, společné politiky a zejména pohodlně zajistila rozšíření," řekl.
Další oceňovali vyjednávačské umění Tonyho Blaira, ale často také klíčovou úlohu německé kancléřky Angely Merkelové pro dosažení dohody. "Merkelová měla nesmírně pozitivní vliv na jednání," řekl dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Ocenil její zprostředkování při jednání s Francií i s Polskem a "velkou pružnost, když došlo na celkový strop výdajů".
Dohodu členských zemí o finanční perspektivě ještě musí potvrdit Evropský parlament. Jeho předseda Josep Borrell sice ve čtvrtek Britům hrozil vetem, splnění této pohrůžky se však nyní pokládá za nepravděpodobné.
