Francouzský ministr zahraničí totiž v interview pro francouzský list Le Monde uvedl, že Británie musí zvýšit aktivitu v otázce tvorby nového evropského rozpočtu. Znovu zopakoval, že britský rabat z příspěvku do evropského rozpočtu je „nefér“ k ostatním zemím, především pro chudé země z východní Evropy, které na vstup do unie teprve chystají.
„Vidíme úsilí, které vynakládají země z východní Evropy a pak jim u vyjednávacího stolu budeme muset říci ne, protože Britové nechtějí platit. Touto cestou nemůžeme jít,“ uvedl ministr.
Velká Británie v současné době drží předsednictví EU a bude na konci října pořádat summit, na které ovšem otázku rozpočtu nechce předložit na jednací stůl. I z tohoto důvodu se v pátek sejdou nejvyšší představitelé obou zemí a budoucí finanční perspektiva bude jedním z hlavních témat jednání.
Právě spor Francie a Británie je zmiňován jako nejčastější událost, která zamezila uzavření dohody o rozpočtu na červnovém summitu. Britové nesouhlasili s francouzským požadavkem na redukcí svého rabatu a naopak žádali změnu společné zemědělské politiky unie, především snížení agrárních dotací. Francouzi ovšem tento požadavek ostře odmítli s odkazem na dohodu s Německem v roce 2002 o neměnnosti unijních agrárních dotací až do roku 2013, se kterou souhlasila i Velká Británie.
Ta získala svoji slevu z platby do unijního rozpočtu v roce 1984, kdy byla nejdou z nejchudších zemí EU. Podle Dousta-Blazyho Francie do evropského rozpočtu do roku 2013 zaplatí extra 12 miliard euro. „Ptáme se proto jestli ostatní zaplatí také tolik, včetně Británie,“ sdělil ministr v interview.
Francouzský prezident ovšem nevidí žádnou šanci k dosažení kompromisu. Tuto tezi zmínil již ve svém úterním vyjádření, kdy kritizoval Evropskou komisi za nedostatečnou ochranu evropských zájmů. Francouzská politika vůči EU se radikálně změnila poté, co francouzští voliči v referendu odmítli euroústavu a francouzská vláda se rozhodla provést mezi obyvatelstvem nepopulární reformy.
