Podle rakouského kancléře Wolfganga Schüssela je hlavním úkolem půlročního předsednictví jeho země v čele EU překonání krize důvěry Evropanů ve společenství. Prohlásil to ve svém středečním projevu v Evropském parlamentu.
Za hlavní nástroj označil povzbuzování hospodářského růstu a zaměstnanosti, ale nezmínil se o žádném navýšení unijních rozpočtů v tomto směru.
"Lidi nesmírně trápí stav ekonomiky a životní úrovně, obavy o práci. Tady roste nevole. Lidé mají pocit, že Evropa dělá příliš málo," uvedl v projevu v Evropském parlamentu. Přislíbil zasadit se o probuzení "spícího obra" malých a středních podniků či o vytvoření evropského trhu služeb, avšak "ruku v ruce s potíráním sociálního dumpingu". Hospodářské reformy se také stanou jedním z hlavních témat jarního summitu EU.
Rakouský kancléř uvedl, že v případě zamítnutí budoucí finanční perspektivy je rakouské předsednictví připraveno uskutečnit svůj „daňový plán“ v rámci EU. Unie by tak podle něj měla vlastní zdroje, které by přispěly k ukončení sporů mezi členskými zeměmi. „Evropa potřebuje nové zdroje“, sdělil Schüssel. Rakušané mají v plánu zavedení nových daní, jejichž cílem by byli krátkodobí investoři nebo subjekty letecké a lodní dopravy.
Podle Schüssela je současný finanční systém EU pod tlakem již od roku 1990, po plánovaném rozšíření unie v roce 2007 o Bulharsko a Rumunsko by ovšem byl neudržitelný.
Mezi další priority rakouského předsednictví patří energetická bezpečnost unie, jejíž ohrožení ukázala krize okolo ruského plynu. "Předsednictví začalo koncertem vídeňských filharmoniků. Sotva dirigent zdvihl taktovku, Rusové snížili dodávky. Než hudebníci dohráli, dodávky přerušili," připomněl. EU by měla více sázet na obnovitelné zdroje, ale u jaderné energie má mít každá země právo volby, byť zde by EU měla vytvořit společné bezpečnostní standardy.
Schüssel rovněž přislíbil oživení debaty o budoucnosti EU, která by měla vyjasnit dělbu sfér působnosti unie a členských zemí i hranice EU při dalším rozšiřování.
