V loňském roce se v Evropské unii ocitlo v platební neschopnosti 140.000 společností. Ztrátou svého zaměstnání tak bylo ohroženo téměř 1,5 milionu lidí. Za nepříznivou situací firem ovšem nestálo vždy jejich špatné hospodaření. Firmy se do platební neschopnosti dostaly také "díky" nedokonalým zákonům o úpadku v členských zemích nebo například příliš zdlouhavému výzkumu nových výrobků.
"Příliš mnoho společností míří k bankrotu a nedostává se jim druhých šancí, protože legislativa je příliš strnulá. Těchto negativních efektů se musíme vyvarovat," uvedl místopředseda EK Günter Verheugen.
Komisař nepříznivou situaci evropských společností konzultoval s odborníky na konferenci, pořádané dnes v Bruselu. 120 účastníků konference ze 24 zemí diskutovalo o různých návrzích opatření, které by platební neschopnosti evropských firem pomáhaly předcházet. Speciální pozornost byla věnována zlepšení podmínek pro malé a střední firmy, které se ocitnou ve finanční tísni. Pomoci by jim mohly například bankovní garance.
Problémy má i Česká republika
S nedostatečnou legislativou se potýká i Česká republika, jejíž podmínky pro konkurzy patří v Evropské unii k nejhorším a odborníci považují situaci za katastrofální. Blýská se ale na lepší časy. EU v dnes zveřejněném materiálu upozorňuje na nový úpadkový zákon, který je v Česku před schválením. Podle evropských činitelů legislativní novinka výrazně zjednodušuje úpadkovou proceduru a mimo jiné posiluje pozici věřitelů.
Za posledních pět let se v ČR počet bankrotujících firem významně snížil. Loni dokonce klesl na 1205, o rok dříve jich bylo 1461. Ekonomové ale očekávají, že s nástupem nového zákona se počet krachů zvýší. ČR totiž v tomto ohledu výrazně zaostává za západní Evropou. Například v Belgii, která má zhruba stejný počet obyvatel, ročně zbankrotuje celkem 8000 firem.
Konkurzy v ČR navíc trvají léta a věřitelé získají nazpět průměrně jen 17 procent hodnoty pohledávek, což je nejméně v EU. Konkurzy navíc mají naprostou převahu nad sanací problémových podniků. Zatímco návrhů na konkurz je v ČR ročně kolem 4000, vyrovnání je nejvýše pár desítek.
"Příliš mnoho společností míří k bankrotu a nedostává se jim druhých šancí, protože legislativa je příliš strnulá. Těchto negativních efektů se musíme vyvarovat," uvedl místopředseda EK Günter Verheugen.
Komisař nepříznivou situaci evropských společností konzultoval s odborníky na konferenci, pořádané dnes v Bruselu. 120 účastníků konference ze 24 zemí diskutovalo o různých návrzích opatření, které by platební neschopnosti evropských firem pomáhaly předcházet. Speciální pozornost byla věnována zlepšení podmínek pro malé a střední firmy, které se ocitnou ve finanční tísni. Pomoci by jim mohly například bankovní garance.
Problémy má i Česká republika
S nedostatečnou legislativou se potýká i Česká republika, jejíž podmínky pro konkurzy patří v Evropské unii k nejhorším a odborníci považují situaci za katastrofální. Blýská se ale na lepší časy. EU v dnes zveřejněném materiálu upozorňuje na nový úpadkový zákon, který je v Česku před schválením. Podle evropských činitelů legislativní novinka výrazně zjednodušuje úpadkovou proceduru a mimo jiné posiluje pozici věřitelů.
Za posledních pět let se v ČR počet bankrotujících firem významně snížil. Loni dokonce klesl na 1205, o rok dříve jich bylo 1461. Ekonomové ale očekávají, že s nástupem nového zákona se počet krachů zvýší. ČR totiž v tomto ohledu výrazně zaostává za západní Evropou. Například v Belgii, která má zhruba stejný počet obyvatel, ročně zbankrotuje celkem 8000 firem.
Konkurzy v ČR navíc trvají léta a věřitelé získají nazpět průměrně jen 17 procent hodnoty pohledávek, což je nejméně v EU. Konkurzy navíc mají naprostou převahu nad sanací problémových podniků. Zatímco návrhů na konkurz je v ČR ročně kolem 4000, vyrovnání je nejvýše pár desítek.
