Evropská unie se rozhodla vyhlásit zbrojní embargo proti Uzbekistánu, protože autoritativní režim prezidenta Islama Karimova odmítá mezinárodní vyšetřování květnového masakru stovek civilistů ve městě Andižan a nadále systematicky potlačuje místní opozici. Patnácti účastníkům andižanského povstání, kteří byli minulý měsíc postaveni před soud, hrozí trest smrti a další Karimovovi odpůrci beze stopy zmizeli.
"EU uvaluje embargo na zbraně a vojenský materiál, který může být v Uzbekistánu použit k represívním účelům," citovala agentura Reuters z textu rezoluce, který schválili ministři zahraničí pětadvaceti zemí na schůzce v Lucemburku. Vedle zbraní a munice platí zákaz exportu také pro vodní děla, granáty se slzným plynem, ochranné štíty, stejně jako optiku s nočním viděním.
Brusel se rovněž rozhodl omezit finanční pomoc ve výši téměř sedmi miliónů eur, kterou Karimovově vládě přislíbil pro tento rok a část této sumy raději poskytnout místním nevládním organizacím. Dalších několik miliónů dolarů zmrazily ze stejného důvodu Spojené státy. Sankce ale neomezí výraznějším způsobem operační schopnost uzbeckých ozbrojených sil, neboť Taškent se při sjednávání vojenských zakázek začal plně orientovat na Rusko a Čínu. Ruský ministr obrany Sergej Ivanov již oznámil, že Moskva se k embargu vyhlášeném unií nepřipojí.
Washington minulý týden na druhé straně potvrdil, že do šesti měsíců stáhne tisícovku vojáků umístěných na letecké základně u jihouzbeckého Karši-Chanabádu, jak to požaduje Karimovova vláda.
Uzbekistán byl v roce 2001 první ze středoasijských republik, která USA poskytla své území k válce proti teroristické organizaci Al-Káida a jejím oddílům operujícím na východě Afghánistánu.
Nový kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev koncem září oznámil, že nebude požadovat, aby Američané vyklidili základnu u Manasu. Washington musí pouze za její pronájem zaplatit víc než doposud. Jeho tádžický protějšek Imomali Rachmonov zato odmítl spekulace, že by Spojeným státům byl ochoten kompenzovat ztrátu Karši-Chanabádu nabídkou některé ze základen v okolí Dušanbe.
Taškent byl hlavním iniciátorem požadavku, aby Spojené státy vyklidily své základny v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu, s nímž na červnovém summitu v kazašské Astaně přišla Šanghajská organizace pro spolupráci, regionální uskupení čtyř postsovětských středoasijských republik, Ruska a Číny. Za pronájem letištní plochy u Karši Chanabádu až doposud získal na padesát miliónů dolarů.
Karimovův režim teď obvinil americké nevládní organizace, že pomáhaly financovat povstalce v Andižanu. Potvrdili to také někteří z mužů stojících před soudem v Taškentu, ochránci lidských práv se ale obávají, že z nich toto přiznání bylo vynuceno mučením.
Neznámý zůstává osud Uzbeků, kteří po potlačení povstání uprchli do Kyrgyzstánu, a pak se nechali Karimovovou tajnou službou přimět k návratu do vlasti.
Uzbekistán
Počet obyvatel: 26 000 000
Rozloha: 447 000 km2
HDP: 47 mld. USD
export: bavlna, zemní plyn, zlato
"EU uvaluje embargo na zbraně a vojenský materiál, který může být v Uzbekistánu použit k represívním účelům," citovala agentura Reuters z textu rezoluce, který schválili ministři zahraničí pětadvaceti zemí na schůzce v Lucemburku. Vedle zbraní a munice platí zákaz exportu také pro vodní děla, granáty se slzným plynem, ochranné štíty, stejně jako optiku s nočním viděním.
Brusel se rovněž rozhodl omezit finanční pomoc ve výši téměř sedmi miliónů eur, kterou Karimovově vládě přislíbil pro tento rok a část této sumy raději poskytnout místním nevládním organizacím. Dalších několik miliónů dolarů zmrazily ze stejného důvodu Spojené státy. Sankce ale neomezí výraznějším způsobem operační schopnost uzbeckých ozbrojených sil, neboť Taškent se při sjednávání vojenských zakázek začal plně orientovat na Rusko a Čínu. Ruský ministr obrany Sergej Ivanov již oznámil, že Moskva se k embargu vyhlášeném unií nepřipojí.
Washington minulý týden na druhé straně potvrdil, že do šesti měsíců stáhne tisícovku vojáků umístěných na letecké základně u jihouzbeckého Karši-Chanabádu, jak to požaduje Karimovova vláda.
Uzbekistán byl v roce 2001 první ze středoasijských republik, která USA poskytla své území k válce proti teroristické organizaci Al-Káida a jejím oddílům operujícím na východě Afghánistánu.
Nový kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev koncem září oznámil, že nebude požadovat, aby Američané vyklidili základnu u Manasu. Washington musí pouze za její pronájem zaplatit víc než doposud. Jeho tádžický protějšek Imomali Rachmonov zato odmítl spekulace, že by Spojeným státům byl ochoten kompenzovat ztrátu Karši-Chanabádu nabídkou některé ze základen v okolí Dušanbe.
Taškent byl hlavním iniciátorem požadavku, aby Spojené státy vyklidily své základny v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu, s nímž na červnovém summitu v kazašské Astaně přišla Šanghajská organizace pro spolupráci, regionální uskupení čtyř postsovětských středoasijských republik, Ruska a Číny. Za pronájem letištní plochy u Karši Chanabádu až doposud získal na padesát miliónů dolarů.
Karimovův režim teď obvinil americké nevládní organizace, že pomáhaly financovat povstalce v Andižanu. Potvrdili to také někteří z mužů stojících před soudem v Taškentu, ochránci lidských práv se ale obávají, že z nich toto přiznání bylo vynuceno mučením.
Neznámý zůstává osud Uzbeků, kteří po potlačení povstání uprchli do Kyrgyzstánu, a pak se nechali Karimovovou tajnou službou přimět k návratu do vlasti.
Uzbekistán
Počet obyvatel: 26 000 000
Rozloha: 447 000 km2
HDP: 47 mld. USD
export: bavlna, zemní plyn, zlato
