Do kapes ropných producentů "přitéká" stále více peněz. Tyto země by si letos díky vývozu drahé ropy měly vydělat přes 380 miliard dolarů. To je asi o třetinu více než loni. Mohou si tak dovolit nakupovat mnohem více zboží i služeb. A právě to paradoxně znamená výhru hlavně pro Evropskou unii.


EU se podařilo ve srovnání s rokem 2001 zvýšit vývoz do zemí ropného kartelu OPEC zhruba dvojnásobně na 110 miliard dolarů.
"Často tvrdíme, že ho drahá ropa podlamuje, ale v případě evropského hospodářství to nemusí nevyhnutelně platit," komentoval pro agenturu Bloomberg James Carrick, ekonom nizozemského ústavu ABN Amro.
Drahá ropa sice ukrajuje mnoha západním firmám ze zisku a silně kalí náladu spotřebitelům, ale na straně druhé je mohutný příliv petrodolarů producentům, kteří si pak mohou dovolit kupovat více západního zboží i služeb. Na tom nejvíce vydělává eurozóna.


Ta si podle nedávné studie Evropské centrální banky v nesmlouvavé konkurenci, hlavně s Asií, svůj podíl na dovozu do kartelu OPEC nejenom udržela, ale i mírně zvýšila. Zato váha Spojených států amerických v dovozních statistikách kartelu klesla skoro o polovinu na necelých osm procent.

Jasná odpověď chybí
Západní ekonomové, které cituje německý list Handelsblatt, se nemohou shodnout na příčinách takového vývoje. Například Jean-Michel Six, hlavní ekonom ratingové agentury Standard&Poor's pro Evropu, to připisuje tomu, že spotřebitelé ze Středního východu po invazi do Iráku "zanevřeli na všechno americké".


Nicolas Yazbeck, šéf firmy AL&PS dovážející zboží do Nigérie, nabízí další vysvětlení: "Afrika i Střední východ měly vždy blíž do Evropy než do Ameriky. Historicky vzniklé obchodní vazby nadále poskytují Evropě výhodu."
Podle Stevena Briceho z dubajské společnosti Standard Chartered se to ale může změnit. Země kolem Perského zálivu jako Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty by rády následovaly příkladu Ománu, který nedávno podepsal se Spojenými státy americkými dohodu o volném obchodu.

Obchod zlepšuje náladu
To, že Evropa chytila ten správný vítr a zvyšuje vývoz do zemí těžících ropu, částečně vysvětluje, proč například v Německu v září nečekaně (na osmiměsíční maximum) vzrostla podnikatelská důvěra. Francouzští průmyslníci zase mají radost ze zářijového přílivu objednávek, který byl nejvydatnější od letošního února, uvedla agentura Bloomberg.


Producenti ropy letos podle Mezinárodního měnového fondu z jejího vývozu utrží 383 miliard dolarů. Reálně, s ohledem na inflaci, to bude zhruba dvakrát více než v roce 1980, který byl pro těžební země rovněž mimořádně příznivý.
Uvedený odhad se ale nejspíš ukáže jako skromný, neboť banka Morgan Stanley počítá s tím, že příliv petrodolarů z exportu výrazně přesáhne půl biliónu dolarů.
Ropné země jsou tak ve velkém pokušení ještě více utrácet. Podle západních analytiků se ale chovají obezřetně. Možná až příliš.


Mezinárodní měnový fond, často tlačící země k razantním rozpočtovým škrtům, se kvůli tomu ocitl v poněkud delikátní situaci. Jak poznamenal list The Asian Wall Street Journal, musel vyzvat arabské producenty ropy, aby štědřeji financovaly projekty, které jim pomohou zmírnit závislost na ropě. Například Saúdská Arábie investuje 30 miliard dolarů, aby se do roku 2010 stala jedním ze světových center petrochemie. Současně ale vyčleňuje další desítky miliard na zvýšení těžby ropy i zemního plynu.
Měnový fond na druhé straně oceňuje, že arabské země těžící ropu rychleji splácejí své dluhy.


Washingtonský Ústav pro mezinárodní finance uvádí, že letošní a příští rok bude pro ropné producenty na Středním východě ve znamení "masívní akumulace zahraničních aktiv". Investoři z regionu obdařeného ropou v období 2005 až 2006 v cizině nakoupí další majetek za 360 miliard dolarů. Bude to asi o polovinu více, než získali za pět předchozích let dohromady.

Obchodní vztahy ropných producentů