"Unijní referenční laboratoř ve Weybridge dnes informovala komisi, že závěrečné výsledky testů na vzorcích drůbeže zaslaných z oblasti Chiosu byly negativní, pokud jde o přítomnost ptačí chřipky," uvedla EK. Negativní byly podle ní výsledky jak z prvního, tak z druhého kola virologických testů.
Řecké úřady nyní podle komuniké mohou zrušit zákaz na přepravu drůbeže z Chiosu, který platil od prvního podezření.

Atény poprvé informovaly o podezření na výskyt ptačí chřipky v okolí Chiosu již 17. října. Po potvrzeném výskytu nebezpečného viru H5N1 v Turecku a Rumunsku se mělo za to, že ptačí chřipka již přeskočila i do Evropské unie.

Avšak jediným potvrzeným případem v EU dosud zůstává britská karanténa, kde nemoci nejprve podlehl papoušek dovezený ze Surinamu. Další vyšetřování potvrdilo, že virus ptačí chřipky byl v karanténě přítomen ještě před uhynutím papouška, který se nejspíš nakazil od ptáků dovezených z Tchaj-wanu.

Rumunsko dnes zároveň oznámilo, že v zemi byly objeveny další dva případy ptačí chřipky u uhynulých ptáků nalezených na jihovýchodě země. Podle mluvčí rumunského ministerstva zemědělství budou britští experti nyní zjišťovat, zda jde o virus H5N1 nebezpečný pro člověka. Ten se již v Rumunsku objevil na třech místech.

Volně žijící ptáci nejsou hrozbou

Podle odborníků největší nebezpečí pro člověka neznamenají volně žijící ptáci, nýbrž drůbež, která žije mezi lidmi - zejména v Asii a Africe.

Teď je důležité zastavit šíření nemoci mezi domácím ptactvem a zabránit tomu, aby se mezi ním etablovala či stala endemickou. "Pouhý přenos (viru z volně žijících ptáků na drůbež) sám o sobě větší nebezpečí neznamená, ale pokud se stane endemickým, pak už to problém bude," vysvětluje Malik Peiris, čelný hongkongský virolog a profesor na hongkongské universitě, který s virem ptačí chřipky bojuje od roku 1997, kdy poprvé v Hongkongu přeskočil na člověka a šest lidí usmrtil.

Vědci již měsíce varují, že virus, který v roce 2003 zabil ve čtyřech asijských zemích šest desítek lidí, by mohl způsobit pandemii a zabít miliony lidí, jakmile by zmutoval do podoby, která je mezi lidmi snadno přenosná.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je zdokumentováno nejméně 120 případů lidí nakažených ptačí chřipkou a většina z nich se nakazila přímým stykem s drůbeží. Úmrtnost lidí vinou viru ptačí chřipky je téměř 50 procent.
Ještě donedávna se virus držel Asie - vina na jeho rozšíření do nejvýchodnější Evropy je připisována divokému ptactvu.