Cíl Estonska a Lotyšska vstoupit do eurozóny v roce 2007, resp. 2008, ohrožuje vysoká inflace. Informoval o tom švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Z pobaltských států tedy má reálnou šanci splnit plánovaný termín vstupu do eurozóny pouze Litva.
Lotyšsko dosáhlo v druhém čtvrtletí letošního roku v porovnání se stejným obdobím vloni přírůstek HDP 11,6 procenta. Také další ekonomické údaje této pobaltské země jsou příznivé. Patří mezi ně rostoucí produktivita, flexibilita, vysoká konkurenceschopnost i diverzifikovaný vývoz. Tyto příznivé údaje ovšem sráží vysoká míra inflace.
V létě lotyšská centrální banka odhadovala, že roční míra inflace bude 6 procent, podle nejnovějšího vývoje bude ještě vyšší. Tím se nahrazení lotyšské měny lat jednotnou měnou euro, původně plánované na rok 2008, odkládá nejméně o rok.
Estonsko také dosáhlo vysokého přírůstku HDP, ovšem zaznamenalo i vysokou míru inflace, která činila 7,2 procenta.
Tato výše znamená nejhorší měsíční výsledek od roku 1997. Na letošní rok je odhadována míra inflace ve výši 4,2 procenta a analytici se domnívají, že její výše neklesne příští rok pod 3 procenta, což zmaří očekávané přijetí eura v roce 2007.
Podle maastrichtských kritérií se novým členem eurozóny může stát pouze země, jejíž inflace není vyšší než 1,5 procenta průměrné inflace 12 členů eurozóny.
V Litvě je situace podstatně příznivější. Při dobrém růstu HDP se roční míra inflace bude pohybovat letos i příští rok kolem 2,5 procenta. Podle současných údajů tak Litva nemá na její cestě k euru žádné překážky.
Odložení přijetí eura v Lotyšsku ovšem nebude znamenat velkou tragédii. Podle průzkumu veřejného mínění z října až 49 procent Lotyšů je pro zachování národní měny, 38 % obyvatel podporuje přijetí eura. V Estonsku je situace mírně jiná. Zde patrně nastane mírné rozčarování z oddálení vstupu do eurozóny.
