EU přitvrdí politiku vůči Íránu
Země evropské pětadvacítky ztrácejí trpělivost s teheránským režimem. Poté co jednání o íránském jaderném programu nikam nevedou a prezident Mahmúd Ahmadínežád navíc vyzval ke zničení Izraele, se unie chystá zaujmout vůči islámské republice mnohem tvrdší postoj než doposud.
Vyplývá to z návrhu dokumentu, který dnes projednají a pravděpodobně schválí ministři zahraničí členských zemí unie na summitu v Bruselu.
"Evropští ministři ostře odsoudí výroky prezidenta Ahmadínežáda o vymazání Izraele z mapy a dají najevo znepokojení nad stavem lidských práv v Íránu i nad rozhodnutím Teheránu obnovit obohacování uranu," citovala včera z návrhu agentura Reuters.
Dokument se sice zatím nezmiňuje o hrozbě sankcí, ale varuje Írán, že další dialog s ním "bude posuzován na základě pokroku v jaderného programu a dalších otázkách."
Sblížení s postojem USA
Evropská unie dosud prosazovala vůči Íránu strategii takzvaného konstruktivního dialogu s cílem přimět islámskou republiku ke změně chování vyjednáváním. Nyní se od dosavadní praxe odklání a více se přibližuje stanovisku Spojených států. Ty jsou k jednání s teheránským režimem skeptické a obviňují ho, že usiluje o atomové zbraně.
Unie s Íránem řadu měsíců vyjednávala prostřednictvím "trojky" složené ze zástupců Británie, Francie a Německa. K rozptýlení pochybností o cíli íránského jaderného programu to zatím nevedlo.
Íránci chtějí nová jednání
Írán včera oznámil, že stojí o další rozhovory s unií. Hlavní teheránský vyjednávač Alí Laríjaní zaslal dopis velvyslancům Británie, Francie i Německa s výzvou k dalšímu kolu jednání. Předchozí rozhovory zkrachovaly loni v srpnu, když Teherán odmítl ekonomickou pomoc unie výměnou za zastavení těch částí jaderného programu, které mohou vést k sestrojení nukleární pumy.
Nevídaně ostrá slova pak použil na říjnovém summitu EU britský premiér Tony Blair. Uvedl, že Írán může být brzy považován za skutečnou hrozbu a že postoje Teheránu k Izraeli, terorismu či nukleárním zbraním jsou nepřijatelné.
Spojené státy zatím tvrdí, že nepreferují použití síly proti Íránu, ale jak prezident George Bush, tak ministryně zahraničí Condoleezza Riceová ho odmítají kategoricky vyloučit.
Po výrocích Ahmadínežáda o vymazání Izraele z mapy se k Íránu staví kriticky i generální tajemník Spojených národů Kofi Annan. Tento týden ostentativně zrušil plánovanou návštěvu Teheránu, kde se měl zastavit během své cesty po blízkovýchodních zemích.
Rozkol v íránském vedení
Ostrý výpad prezidenta Ahmadínežáda proti Izraeli a odmítavé reakce ze světa podle expertů způsobily neshody v íránském vedení. Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí, který je v teokratickém systému nadřazený prezidentovi, údajně vyjádřil nad Ahmadínežádovými výroky nevoli.
I někteří poslanci parlamentu mu vyčítají, že zbytečně prohlubuje mezinárodní izolaci Íránu.
"Uvnitř režimu se jasně rýsuje vůle omezit Ahmadínežádův přílišný radikalismus a krotit ho, aby nenadělal příliš mnoho škody," uvedl pro Reuters íránský politický analytik Mahmúd Alínežád.
S rostoucí kritikou se prezident potýká v parlamentu i kvůli složení vlády. Poslanci odmítli schválit některé prezidentem jmenované ministry, protože postrádali zkušenosti pro vedení svých resortů.
