Stamiliardy eur, které Evropská unie utratí v letech 2007 až 2013, zaměstnávají v těchto dnech stovky úředníků i vysoké politiky. Včera se finanční výhled na příští období dostal na stůl při jednání ministrů zahraničí v Bruselu. Poprvé od června, kdy neprošel návrh lucemburského předsednictví. Jednat se bude až do prosincového summitu unie, kde má být rozpočet přijat.

Britský rabat opět ve hře

Tony Blair, britský premiér a současný předseda unie, bude zřejmě muset obětovat dohodě o rozpočtu britskou slevu z příspěvku do evropské kasy, vybojovanou roku 1984 premiérkou Margaret Thatcherovou. Od té doby se rabat vyšplhal na 4,6 miliardy eur ročně a v budoucnu by to mohlo být až 5,5 miliardy.

"Pokud se státy nevrátí ke kompromisnímu balíčku navrženému lucemburským předsednictvím a budou vytvářet finanční perspektivu znovu, bude se muset rozhodně jednat jak o zemědělské politice, kterou chtějí upravovat Britové, tak i o britském rabatu," uvedl český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který se včerejšího jednání zúčastnil.

Blair by rád přesunul část financí z kapitoly zemědělství, která tvoří 40 procent výdajů unijního rozpočtu, na vývoj a výzkum. I když se o britské slevě zatím nemluvilo, podle účastníků jednání Britové nejeví ochotu o svůj rabat přijít.
Sporných bodů je však více. Evropská komise před nedávným neformálním summitem v Hampton Courtu přišla s novými návrhy, jež rozdělují členské země na dva tábory.

Spor o globalizační fond

Problematický je zejména takzvaný globalizační fond. Ten by poskytoval prostředky na přeškolování pracovníků, kteří byli propuštěni v rámci restrukturalizace odvětví či firmy, vynucené globalizací ekonomiky.
Proti fondu vystupují především nové členské země. Vadí jim, že fond s ročním rozpočtem zhruba tří miliard eur by využívali především staří členové dnešní pětadvacítky.

"Český postoj je negativní, navíc na stole není konkrétní návrh, z nějž by bylo jasné, jakým způsobem by se určovalo, co je výsledkem globalizace, a co je jen běžným rozhodnutím managementu firmy," uvedl Svoboda.
Unijní nováčci mají v tomto bodě podporu čistých přispěvatelů do rozpočtu, jako je Švédsko, Nizozemí či Německo.
Novým členům se nezamlouvá ani další návrh komise, podle něhož by 60 procent peněz z kohezního fondu směřovalo na lisabonské cíle, tedy hlavně zaměstnanost. Nováčci se domnívají, že by si měli sami rozhodnout, na jaké projekty tyto peníze využijí.