Evropská unie po krachu Evropské ústavy v jarních referendech ve Francii a Nizozemsku pocítila nutnost více komunikovat se svými občany. Poreferendové analýzy totiž ukázaly, že k odmítnutí euroústavy vedl mimo jiné i pocit lidí, že Unie je něco cizího, co se utváří bez jejich vědomí. Nyní se unijní záměr více hovořit s občany zhmotňuje v plánu Evropské komise nazvaném Plán D - dé jako demokracie, dialog, diskuse.

Komise chce rozpoutat debatu o současnosti i budoucnosti Unie ve všech členských státech. Slibuje si od ní, že se od občanů dozví jejich očekávání a přání, na jejichž základě bude připravovat společnou evropskou politiku. Záměr Bruselu má nicméně mouchy. Je příliš obecný a nedává členským státům přesný návod, jak by měla debata o EU vypadat. Požaduje přitom konkrétní výsledky v podobě informací o mínění lidí. "Navíc je to jen sumář nástrojů, které se měly používat už dlouho," uvedla Markéta Pitrová z Masarykovy univerzity v Brně na nedávné konferenci o přiblížení Evropské unie občanům, kterou uspořádala Univerzita Palackého v Olomouci.

Možná vůbec největším zádrhelem celé koncepce je pak skutečnost, že se zaměřuje pouze na krátkodobý cíl: působit na dospělou populaci a získat od ní zpětnou vazbu. "Nejperspektivnější z dlouhodobého pohledu je přitom informovat o EU ve školách v rámci výuky. Jen tak lze předat mladým lidem základní znalosti o Unii i vědomí, že v EU má členský stát svůj hlas a o evropských otázkách spolurozhoduje," myslí si Petra Mašínová, ředitelka odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády, který bude mít za úkol Komisi požadovanými údaji zásobovat.

Podobně se na olomoucké konferenci vyjádřil i Ivo Šlosarčík z Univerzity Karlovy v Praze. Podle něj základní vědomosti umožní mladým lidem utvořit si na dění v Unii vlastní názor, odolávat nejrůznějším myšlenkovým stereotypům a mýtům a šířit znalosti dál.

Jenže na podporu školní výuky a vzdělávání učitelů o evropských záležitostech bruselský Plán D nemyslí. Aktivitu proto musejí vyvíjet členské státy. V Česku se koordinovaný přístup k výuce unijní problematiky na školách teprve rozjíždí.

CO CHCE PLÁN D. Komise zdůvodňuje nutnost Plánu D mimo jiné tím, že se většina Evropanů cítí velmi špatně informovaná o fungování EU a o přínosech, které jim členství v Unii poskytuje. Malé znalosti jsou přitom zdrojem euroskepticismu, míní komisařka pro komunikační strategii Margot Wallströmová. "Například Švédové patří mezi nejskeptičtější vůči EU. Ale když s nimi diskutujete dostatečně do hloubky o určitých problémech a oni o nich přemýšlejí, jejich názory na roli a přínosy Unie se mění," dává příklad komisařka.

Vést debaty s lidmi by měly podle Bruselu členské státy. Komise jim chce být pouze nápomocna. Například jim ukazovat úspěšné modely dialogu vlády a občanů v jednotlivých členských státech, zapojit do debaty národní parlamenty či vysílat do členských zemí na osvětové mise jednotlivé komisaře.

Diskuse by se měly zaměřit na to, jak Unie čelí nezaměstnanosti, zabývat se dopravou, terorismem či životním prostředím. Komise by na jejich základě chtěla získat odpověď na otázku, co lidé očekávají od Evropy v globalizovaném světě. Už v tom se ale skrývá jeden z problémů.

Dosavadní výzkumy veřejného mínění ukazují, že občané jednotlivých členských zemí mají v souvislosti s EU rozdílná očekávání. Například referendum ve Francii ukázalo, že Francouzi chtějí od Unie, aby byla bariérou, která je bude chránit před dopady globalizace. Naopak Nizozemci a obyvatelé skandinávských zemí vidí podle výzkumu Eurobarometr v globalizaci zdroj nových příležitostí, které by měla Unie pomáhat rozvíjet. Jak chce Komise tyto protichůdné informace skloubit při tvorbě společné politiky, příliš jasné není.

Komise chce rovněž více spolupracovat s neziskovým sektorem. Spolu s ním by ráda vytvořila Evropský kulatý stůl pro demokracii, u nějž by se scházeli občané z různých skupin populace. Novinkou by mělo být využití známých osobností - sportovců, umělců či podnikatelů - pro rozproudění evropských diskusí. Tito takzvaní "vyslanci evropského dobrého jména" by se účastnili mítinků, workshopů či obecných debat o evropských problémech.

První výsledky a zpětnou vazbu z národních debat by Komise ráda získala do dubna příštího roku. Na základě těchto " informací chce uspořádat na Den Evropy 9. května velkou konferenci o budoucnosti Evropy, které by se účastnili zástupci občanské společnosti, vlád a parlamentů členských států a evropských institucí. Souhrnnou zprávou o stavu evropského veřejného mínění by se měli zabývat premiéři a prezidenti na summitu v červnu příštího roku.

ČESKO PŘIPRAVENO. Z České republiky dodá Komisi požadované informace odbor pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Jeho koncepce o informování české veřejnosti o EU do plánu Komise zapadá. Koncepce do domácí debaty zapojila občanskou společnost prostřednictvím dotací na projekty zpřístupňující Unii českým občanům. Odbor vytváří jednotný informační systém o EU v podobě internetových stránek euroskop.cz, telefonní linky Eurofon a sítě informačních eurocenter. Chce se rovněž přímo podílet na organizaci některých velkých diskusních fór.

Informace o vývoji veřejného mínění, a tím i o úspěšnosti komunikační strategie, které bude možné poslat do Bruselu, hodlá odbor získat jednak ze speciálních průzkumů veřejného mínění, jednak prostřednictvím zpráv o plnění dotovaných projektů.

Průzkumy zpracovává konsorcium institutů pro výzkum veřejného mínění Factum-Invenio a STEM spolu se sociologem euroskop_masinova1.jpg ()Ivanem Gabalem. Jde o hloubkové rozhovory s názorovými vůdci, mezi něž patří podnikatelé či politici. Během rozhovoru by se měly zjistit jak jejich faktické znalosti o EU a jejich názory, tak i to, kdo tyto názory nejvíce ovlivňuje. Podobné analýze budou podrobeny i tři vytipované úzce vymezené skupiny po padesáti lidech. Konsorcium bude monitorovat i vývoj veřejného mínění v jednotlivých regionech. "Na základě těchto průzkumů budeme vyhodnocovat, jak jednotlivé projekty zlepšily informovanost občanů," vysvětluje ředitelka odboru Mašínová. Plošný názor veřejnosti má zjišťovat pravidelný průzkum Omnibus. Podle výzkumů bude přehodnocena i vládní komunikační strategie pro informování o EU. Její nová verze půjde do vlády letos v prosinci.

CO ZAJÍMÁ VEŘEJNOST. První obrázek českého veřejného mínění přinesl říjnový Omnibus. Z něj vyplynulo, že o fungování a problémy Evropské unie se zajímá nadpoloviční většina populace. Nicméně více než polovina Čechů tvrdí, že stále existuje hodně sporných otázek, které by chtěli v souvislosti s členstvím republiky v EU vyjasnit. Přitom 57 procentům respondentů není situace ohledně českého členství v EU jasnější, než byla před rokem. Více než 70 procent dotázaných neví, jak Unie získává peníze na svou činnost, či jak se v EU přijímají právní normy. Co mají na starosti hlavní instituce EU, si nevybaví 64 procent lidí.

Experti na veřejné mínění se ovšem shodují, že tento znalostní handicap se sotva podaří napravit nějakou kampaní. Argumentují, že velká část populace neví ani to, jak fungují orgány českého státu, či jaké pravomoci mají obce, kraje a stát. Že by se Češi nyní chtěli učit totéž o EU, není reálné.

Podstatné proto je, aby se zlepšila úroveň vzdělávání o EU na školách. Jenže tato problematika v českých osnovách chybí. "Pokud ji učitelé zařazují, pak jen z vlastní iniciativy. V průměru EU věnují jen jednu až čtyři vyučovací hodiny," cituje Mašínová z průzkumu mezi učiteli základních a středních škol. Ti dostanou větší prostor pro výuku evropské problematiky až v rámcových výukových programech, které začnou platit od roku 2007. Na jejich základě budou moci ředitelé a učitelé rozhodnout, jak a do jaké hloubky budou o EU vyučovat.

Učitelé zatím poukazují na nedostatek učebnic a jednotné metodiky pro výuku evropských témat. navíc často nevědí, kam pro aktuální informace o EU jít. "V rámci přípravy učitelů na nový vzdělávací systém je budeme na dostupné zdroje informací upozorňovat. Nebudeme sice vytvářet jednotnou metodiku, jak učit o EU, ale na připravovaném internetovém portále budou dostupné návody a metody, jak učit určitá témata, které si školy vyvinou a osvědčí se jim. Mezi nimi se pravděpodobně objeví i EU," říká Ivo Jupa, ředitel odboru pro záležitosti EU na ministerstvu školství.

Pomoci má také už rozjetý projekt vládního odboru o informování veřejnosti EU do škol. "Pro letošní rok jsme přidělili dotace osmi projektům. Jsou mezi nimi e-learnigno- vé kurzy o EU pro učitele, debaty na školách či příprava informačních materiálů pro výuku," říká Mašínová. V prosincové aktualizaci koncepce o informování o EU by se měla podle Mašínové objevit i konkrétnější podoba spolupráce jejího odboru a ministerstva školství. "Pokud by koncepci vláda schválila, mohli bychom už v lednu užší spolupráci rozjet," míní Mašínová.

Co chce dělat Brusel a co nedělá

Podle Plánu D Evropské komise by se nové role v debatě o EU měla v členských státech ujmout i jednotlivá zastoupení Evropské komise. Ta by měla napříště lépe a více komunikovat s občany daných členských států a lépe jim naslouchat. Například by měla organizovat debaty a zapojit se tak do celonárodních diskusí. O svá zjištění by se zastoupení dělila s centrálou v Bruselu.

Lepšímu porozumění evropským institucím by mělo napomoci i jejich transparentnější fungování. Na mušku si unijní Plán D bere Radu EU, v níž zasedají ministři členských států. Rada si už před lety dala závazek, že zpřístupní veřejnosti to, jak hlasuje o jednotlivých unijních právních normách. Jenže ministři veřejnému dohledu stále brání. Výslovná zmínka o veřejném charakteru zasedání Rady byla například vyškrtnuta z návrhu evropské ústavy. Ke zveřejnění jednotlivých hlasování přitom ministry nedávno vyzval evropský ombudsman. Podobný apel adresovali členským státům i někteří poslanci Evropského parlamentu. Uzavřenost zasedání Rady podle analytiků mimo jiné umožňuje členským zemím, aby na údajná nařízení z Bruselu sváděly nepopulární opatření přijímaná na domácí půdě. Velmi často však jde pouze o účelová tvrzení, která se nezakládají na pravdě. V Plánu D ovšem chybí, jak chce Komise ministry k větší otevřenosti přimět.

E45_69.gif
Související