Ztráta tří set miliard dolarů ročně hrozí světové ekonomice, pokud padnou současná jednání Světové obchodní organizace (WTO). Přesně tolik by totiž podle odhadů Světové banky vydělaly státy po celém světě, kdyby se podařilo uvolnit obchodní bariéry zemědělským produktům, průmyslovým výrobkům a službám. Ale ani stamiliardy dolarů, ani dlouhá jednání v Ženevě, Londýně a Bruselu vyjednavače zatím blíž konečné dohodě neposunula.

Státy se "zasekly" u zemědělství a k jednání o průmyslu a službách se ještě nedostaly. Hongkongský summit WTO se však nezadržitelně blíží. A pokud se nepodaří předložit návrh dohody přijatelné pro všechny, bude to znamenat další kolaps v rámci takzvaného katarského kola, které se vleče už od roku 2001. Navíc, na další dohadování nezbývá čas - americký Kongres dal prezidentu Georgeovi W. Bushovi mandát k jednání jen do poloviny roku 2007.

Hrozí tak, že katarské kolo přinese jen mizivý výsledek, který bude na hony vzdálen původním ambiciózním plánům na uvolnění obchodu. Po předchozím uruguayském kole, které skončilo podobně slabým kompromisem, by to byl další důkaz "bezzubosti" WTO.
Jak málo se státům chce do globálních jednání, ostatně ukazuje bilaterální dohoda mezi Spojenými státy a Čínou o dovozu textilu do Ameriky z tohoto týdne. Zbytek světa jenom přihlížel.

Že katarské kolo patrně skončí jen ubohým kompromisem, přiznávají i sami vyjednavači. "Výsledky z Hongkongu nebudou nijak oslňující, rozhodně méně, než jsme čekali ještě před dvěma měsíci," řekl indický ministr pro obchod Kamal Nath. Dokonce vyjádřil obavu, že se státy nedohodnou vůbec.
Jednání v Londýně a Ženevě tento týden nepřinesla zatím žádný podstatný posun. Snad jen to, že státy bez konečné dohody o zemědělství otevřou i jednání o průmyslu a službách.

"Evropská unie jasně řekla, že se nemůže pohnout dál ve svém návrhu na krácení cel na zemědělské produkty a podpor pro farmáře, pokud nebude protiváha v ostatních oblastech. Ale už teď je jasné, že nic velkého se nám v zemědělství nepodaří dohodnout," posteskl si Rob Portman, americký vyjednavač.
Oproti tomu evropský komisař pro obchod Peter Mandelson tvrdí, že dál v zemědělské oblasti zajít nemůže a zároveň čelí kritice Francie, že zašel příliš daleko. "To, co jsme nabídli, je i podle vyjádření samotného vedení WTO dobrý základ pro jednání," uvedl komisař. Zároveň obvinil státy, jako jsou Brazílie nebo Indie, že blokují dohody stále vyššími požadavky a nehodlají se bavit o průmyslu a službách.

"Proč bychom měli na stůl pokládat naši nabídku na uvolňování obchodu s průmyslovými výrobky, když Evropa očividně nechce ustoupit v zemědělství. To je pro nás nepřijatelné," uvedl brazilský ministr zahraničí Celsio Amorim.
Unie navrhuje, že škrtne 70 procent exportních subvencí pro zemědělské výrobky a podstatné snížení dovozních cel, především těch nejvyšších. Američanům, Indům či Brazilcům je to stále málo. Naopak Francie křičí, že to zahubí její zemědělství. Přitom u exportních podpor jde o necelých deset procent financí na evropské zemědělství, tedy maximálně o čtyři miliardy eur. Subvence ve výši desítek miliard eur by unie poskytovala i nadále.

"Hloupé je, že kvůli několika málo pracovním místům, která by se podařilo zachránit, by padla velmi významná dohoda. A je třeba si uvědomit, že v zemědělství pracují jen asi tři procenta Evropanů. A tím zlým by byla unie. Navíc je spousta výrobků, které nemůžete dovézt, jako třeba mléko," domnívá se Ann Mettlerová, šéfka Lisabonské rady, bruselského sdružení ekonomů.