Stát si nedokázal ohlídat milióny, které mu darovala Evropská unie na rozvoj regionů.
Když HN zrekonstruovaly dosud největší podvod s penězi z evropských fondů, ukázalo se, že k vytunelování téměř čtvrt miliardy korun stačil poměrně jednoduchý plán. Nejprve obvinění ovládli klíčové pozice v českých fondech a potom podíly při neprůhledných transakcích převedli na spřízněné osoby. Kauza - bez ohledu na soudní rozsudek - má tak už nyní několik nej.

Největší tunel do Evropy
Tady jsou nezpochybnitelná fakta: bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Forman měl za úkol proměnit nadaci s evropskými milióny ve státní akciovou společnost.
Letos v září se ukázalo, že vládu nad milióny nemají státní úředníci, nýbrž skupina soukromých osob. Jak přesně to dokázaly, by vydalo na celé vydání novin. Jen policejní obvinění má šestatřicet stran. Píše se v něm: "Obvinění soustavnou činností na základě předem promyšleného zločinného plánu... uvedli sérií nezákonných transakcí českou vládu, Evropskou unii a v neposlední řadě samotné ministerstvo v omyl." Že šlo o pokus o nevídanou loupež, ostatně nezpochybňují ani obhájci některých obviněných. "Když se dívám na ty poslední transakce, nedivím se, že se o to policie zajímá," připouští jeden z nich, Jan Křivánek. Musí se jen rozplést, kdo plán zrežíroval a kdo v něm jen nevědomě účinkoval. Nejrozporuplnější postavou se nyní jeví exnáměstek Forman, jenž řídil přerod fondů ve státní společnosti a už dřív upozorňoval, že fondy mrhají penězi.

Nejrozporuplnější role
Ještě letos v dubnu poslal Forman na Ministerstvo pro místní rozvoj dopis, v němž nabádal, ať si fondy převezme. Úředníci měli přebrat hromadnou akcii, která by jim umožnila kontrolu nad fondy a tudíž i evropskými milióny. "Jinak hrozí řada nepředvídatelných rizik," napsal Forman.
Vyšetřovatelé přesto považují Formana za spolupachatele tuneláže a soud ho proto poslal do vazby. "Vybídl nás k převzetí akcie pouze formálně. Nikdy nebylo doloženo, že nejde jen o bezcenný papír," reaguje mluvčí ministerstva Radka Burketová.
Žalobce Boris Havel odmítá dohady nad předáním komentovat, pouze diplomaticky konstatuje: "Trestní spis obsahuje takové informace, že je možné považovat podezření vůči obviněným za velice vážné."

Největší záhada - akcie
Kdo nyní akcii drží, nevědí ani vyšetřovatelé, ani ministerstvo. V dokumentech sepsaných likvidátorem fondů Ondřejem Dvořákem se píše, že akcii měl v úschově jistý pražský advokát. "Už se mě na to ptala policie. Odpověděl jsem popravdě, že mi ji nikdo do úschovy nedal," říká právník, který nechtěl v této souvislosti zveřejnit jméno.
Kolem akcie se letos na jaře odehrála nejbizarnější kapitola příběhu. Na scénu vstoupila osmadvacetiletá dívka Kamila Jarošová, která - ač nemá ekonomické vzdělání - podle obchodního rejstříku akcii získala a fondy ovládla. Z fondů vzápětí odešli všichni lidé, které tam dosadil stát. "Ještě jsme se dozvěděli, že Jarošová za milióny z fondu údajně nakoupila akcie sázkové firmy," říká například Ladislav Korbel, člen dozorčí rady.
Spolu s Jarošovou se v fondech objevil další z dnes obviněných, podnikatel Robert Hrdina. Ten se v minulosti potkal v několika firmách s likvidátorem fondů Ondřejem Dvořákem, který dlouho tvrdil, že klíčová akcie je v bezpečí. "Věřím, že je nevinný," říká ale Hrdinova matka. Sám Hrdina je spolu s Dvořákem ve vazbě.