Francie na schůzce ministrů zahraničí zablokovala rozhodnutí Evropské komise udělit ještě v letošním roce Makedonii statut kandidátské země. Francouzský ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy uvedl, že blok nyní místo dalšího rozšiřování potřebuje širokou debatu o jeho budoucnosti a především uzavření dohody o budoucí finanční perspektivě.
Britské předsednictví doufalo, že status kandidátské země bude Makedinii udělen tento týden, jako další krok doporučení Evropské komise k přiblížení západního Balkánu k EU.
Douste-Blazy trvá na tom, že by západnímu Balkánu měla být tomuto regionu dána šance k začlenění do EU, ovšem v dlouhodobějším termínu. Nyní je podle něj nutné si položit otázku, zda Evropská unie finančně i institucionálně zvládne další rozšiřování.
Ministři rozhodovali o návrhu strategie Komise pro rozšíření, která zdůrazňuje, že "nebude žádné další rozšíření o velkou skupinu zemí najednou". V dokumentu se říká, že "Západní Balkán zahrnuje menší země v různých fázích jejich cesty do EU. Budoucí rozšíření bude v souladu se stupněm připravenosti jednotlivých zemí".
Proti dalšímu rozšiřování unie se již dříve stavěly především země, jejichž občané v jarních referendech odmítli euroůstavu. Vlády Francie a Holandska argumentovaly, že EU by se nejdříve měla soustředit na vyřešení krize, do které se dostala kvůli rozpočtu EU a ústavní smlouvě před tím, než zahájí vyjednávání s více státy, což podle nich jenom zhorší situaci pro politiky, kteří se snaží skeptickému obyvatelstvu vysvětlovat výhody EU.
Udělit statut kandidátské země Makedonii prosazovala ve svém doporušení Evropská komise. Na konferenci Přátel Evropy, která se v Bruselu konala 8. prosince 2005 komisař Rehn zdůraznil, že "kandidátský status neznamená automaticky přístupová vyjednávání a Rada musí sama rozhodnout o zahájení vyjednávání". Vysoký představitel EU Javier Solana následující den ve Skopje řekl: "Vztahy Evropské unie s Makedonií [...] se posunuly z post-krizové stabilizace do před-přístupové integrace."
