Úleva a ambice - to jsou dva základní pocity, s nimiž Rakousko letos 1. ledna zahájilo své půlroční předsednictví v Evropské unii. Úlevu proto, že loni v prosinci se pětadvacítka shodla na kompromisu o svém rozpočtu na léta 2007 až 2013. Rakousko tak čeká jen relativně menší potíž: vyjednat, aby rozpočet schválil také Evropský parlament.

Naplnit hlavní ambici - ukázat se jako úspěšná předsednická země, nebude snadné. Evropskou unii loni poznamenala dvě odmítnutí evropské ústavní smlouvy, nevalný hospodářský růst a rostoucí euroskepticismus, který ukázal výsledky pravidelného průzkumu Eurobarometru.

Co s ústavou?

Rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková začne o euroústavě diskutovat brzy. "Pokusíme se o společnou choreografii. Do Paříže jedu 10. ledna a následující den budu v Haagu," řekla v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Debata bude vyžadovat diplomatický um. Francouzský prezident Jacques Chirac sice evropskou ústavní smlouvu prosazoval, ale po květnovém referendovém odmítnutí už o ní nemluví. Místo toho přislíbil, že po prosincovém summitu přijde s "novými iniciativami" a v novoročním poselství řekl, že "Evropa potřebuje demokratičtější, stabilnější a efektivnější instituce".
Rakousku je bližší postoj německé spolkové kancléřky. Angela Merkelová by k textu evropské ústavní smlouvy připojila deklaraci o evropském sociálním modelu. Pokračovat v ratifikaci euroústavy by ale předpokládalo zatím nepředstavitelnou možnost, že se referenda ve Francii a v Nizozemsku budou opakovat. První náznaky, který názor by mohl převládnout, přinese až neformální setkání zástupců pětadvacítky u příležitosti letošního mozartovského jubilea.

Spolupráce s Německem

Souhra mezi Vídní a Berlínem představuje nový faktor v evropské politice. Za úřadování Gerharda Schrödera si musel Wolfgang Schüssel na oficiální návštěvu ve Spolkové republice počkat. Předsednictví v Evropské unii přivítal rakouský kancléř 1. ledna společně s Angelou Merkelovou a se slovinským premiérem Janezem Jansou. "Chceme postupovat ruku v ruce," prohlásil Schüssel.
Přítomností zástupce nejúspěšnější ze zemí vzniklých z někdejší Jugoslávie Rakousko signalizovalo další z priorit svého předsednictví: zájem stát se spojovacím článkem Evropské unie k celé oblasti Balkánu. Důvod je strategický. "Nestojíme o to, aby mezi Itálií a Řeckem byla oblast nestability," řekla ministryně Plassniková.

Kde jsou hranice Evropy?

Úvahy o rozšíření unie jsou nyní spojovány se vstupem Bulharska a Rumunska plánovaným na příští rok.
Pro pravidelný jarní summit má ale Evropská komise připravit zprávu, která se má zabývat otázkou, kde jsou hranice rozšiřování EU. Nalézt odpověď nebude jednoduché, protože pětadvacet členů unie nemá na přijímání dalších zemí shodný názor. Aktuálnost problému ale může zdůraznit přihláška Ukrajiny, která by ji podle bruselských spekulací mohla podat již v letošním roce.

Zapomenutá karanténa

Jako ambiciózní země by se Rakousko rádo předvedlo i proto, že už je zapomenuta diplomatická karanténa. Ta na něj v roce 2000 byla na několik měsíců uvalena ostatními členy Evropské unie kvůli účasti haiderovců ve vládní koalici v roce 2000.
Kancléřovi Schüsselovi se nyní přiznává zásluha, že přizváním do vlády připravil rakouské Svobodné o protestní potenciál. Z minulých voleb vyšli rozštěpeni a oslabeni.
Vyřešení vztahů Rakouska k unii ale neznamená, že bez problémů jsou vztahy Rakušanů k unii. Loňský průzkum Eurobarometru ukázal, že obyvatelé alpské republiky patří k nejskeptičtějším Evropanům. Přitom země na rozdíl od většiny kontinentu ekonomicky prosperuje a na otevření trhů spojené s přijetím nových členů ekonomicky vydělala.
V roce, kdy Rakousko čekají parlamentní volby, budou všechny strany v pokušení využít i evropská témata. Až v kampani se prověří, jak silné je evropanství, které nyní kancléř Schüssel zdůrazňuje.