Od roku 1968, kdy do západní Evropy začal přes tehdejší Československo proudit ruský zemní plyn, Moskva nikdy neporušila závazky vyplývající z podepsaných smluv. Včera pocítilo hned několik zemí Evropské unie důsledky přerušení dodávek na Ukrajinu, s jehož pomocí se Kreml snaží přimět k poslušnosti režim prozápadně orientovaného prezidenta Viktora Juščenka.

Zemní plyn se tak po ropě stal poprvé v masívním měřítku prostředkem politického nátlaku. Moskva odmítá, že by její rozhodnutí bylo politicky motivováno, do jednání mezi ruským koncernem Gazprom a ukrajinskou společností Naftogaz ale osobně zasahoval prezident Vladimir Putin.
Rusko včera navíc obvinilo Ukrajinu, že tajně odebrala 100 miliónů kubických metrů plynu určeného pro střední a západní Evropu a veškerou odpovědnost za vzniklou situaci tak přisoudila Kyjevu.

Po intervencích několika zemí EU Gazprom nicméně včera navečer přislíbil, že do dnešního večera zajistí, aby odběratelé ze států unie měli plynu dostatek. V Bruselu bude dnes o dalších krocích ze strany EU jednat expertní komise.
"Reputace Ruska je těsně svázána se stabilitou energetických dodávek a může být poškozena, pokud tyto budou narušovány," pohrozil ve vysílání rozhlasové stanice BBC ministr energetiky Velké Británie Malcom Wicks.
Svou nespokojenost vyjádřil také Washington.

"Podobný krok vyvolává otázky, zda energetické zdroje nejsou využívány k politickému nátlaku," citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva zahraničí Seana McCormacka.
Ukrajina tvrdí, že má postačující zásoby a popírá, že by si brala ruský plyn určený pro země EU. Vláda v Kyjevě ale včera připustila, že tak může učinit v případě, že by teploty poklesly výrazně pod bod mrazu.
Rusko si je velmi dobře vědomo toho, že západní Evropa je na sibiřském plynu silně závislá a Norsko, druhý hlavní dodavatel do zemí EU, nemůže ihned zvýšit produkci ani vyvážené množství.

Ruský export by se přitom měl v příštích letech ještě zvýšit. S vládou předchozího kancléře Gerharda Schrödera se Moskva dohodla na výstavbě plynovodu vedeného po dně Baltského moře. "Dodávky mohou být v budoucnosti zvýšeny pouze za předpokladu, že ty stávající jsou spolehlivé," zdůraznil německý ministr hospodářství Michael Glos.

Německo i Británie na druhé straně vyslaly jasný signál ukrajinskému prezidentovi Viktoru Juščenkovi, když zdůraznily, že jeho země by svůj spor s Moskvou měla urychleně vyřešit jednáním. Kyjevská vláda ale má jen minimum prostředků, jak Rusko přimět k tomu, aby Ukrajině nabídla přijatelnou "tržní" cenu. Přerušení vývozu ruského plynu na Ukrajinu včera pocítily Rakousko, Itálie a Francie, avšak také některé země mimo EU jako Chorvatsko či Bosna. Gazprom navíc zastavil export do Moldavska, které také odmítá zvýšení cen a jehož vláda vede letitý spor s podněsterskými separatisty podporovanými Moskvou.