Kancléřka Angela Merkelová má úspěšně za sebou důležitý test soudržnosti nové vládní koalice.
Její křesťanští demokraté (CDU) se dokázali dohodnout se sociálními demokraty (SPD) na plánech výdajů z rozpočtu, které mají odstartovat zřetelnější růst největší ekonomiky eurozóny.
Oba partneři vytvořili křehkou koalici na konci listopadu. Její podobu stanovil patový výsledek zářijových voleb.

Německo na cestě vzhůru

Merkelová včera vyjádřila přesvědčení, že Německo se opět stane tahounem evropské ekonomiky. "Bylo to skutečně úspěšné setkání," citovaly kancléřku agentury.
"V průběhu deseti let chceme posunout Německo zpět do čela Evropy. Učinili jsme důležitý krok k tomuto cíli," prohlásila Merkelová. Nejdůležitějším bodem jednání bylo schválení programu, který předpokládá v příštích čtyřech letech investice ve výši 25 miliard eur na povzbuzení domácí ekonomiky.
SPD takový plán vždy podporovala, CDU byla v minulosti opatrnější. Zcela jej odmítají opoziční liberálové (FDP), podle kterých je to plané plýtvání prostředky, které nijak neřeší naléhavé strukturální problémy.

Merkelová sčítá úspěchy

Koalice současně odložila vyjednávání o reformě zdravotnictví, rozpočtu či energetické politice. Merkelová přesto byla s výsledkem velmi spokojená.
"Setkání mělo enormní význam," prohlásila. "Není překvapivé, že zůstávají některé názorové rozdíly, důležitá je společná vůle postoupit vpřed," zdůraznila v narážce na odlišné vize například v otázce jaderné energetiky.
Vstřícnost ale nakonec převážila. Kancléřka tedy mohla prezentovat setkání jako osobní úspěch.
V průběhu svého krátkého působení v čele kabinetu tak Merkelová stihla přesvědčit četné kritiky, že disponuje dostatečnou autoritou i vyjednávacími schopnostmi, aby v politicky různorodém vládním týmu udržela soudržnost.
Své schopnosti předtím osvědčila na mezinárodní scéně. Na prosincovém summitu Evropské unie předvedla vyjednávací dovednost i vyváženou strategii. Zachránila evropský rozpočet.
Její optimismus na domácí scéně mohla prohloubit rovněž čerstvá prognóza: člen týmu ekonomických poradců Wolfgang Franz uvedl, že německá ekonomika tento rok poroste tempem 1,5 procenta. Ještě v listopadu přitom tento expert, který stojí v čele respektovaného ústavu ZEW, odhadoval letošní růst na pouhé procento.
"Vládní politika musí pokračovat ve vytváření pracovních míst," vyslovil se Franz.
Ekonomové se obávají jediné věci: zavedení minimální mzdy, o kterém se ve vládě hovoří.

Obavy z minimální mzdy

Podle prezidenta Německé průmyslové a obchodní komory Ludwiga Georga Brauna by to vedlo ke zvýšení byrokracie a dodatečných nákladů firem. "Pro nezaměstnané, kteří nemají vzdělání, by to znamenalo jen obtížně překonatelné bariéry," řekl.
Prezident hamburského ústavu HWWA Thomas Straubhaar se vyjádřil razantněji. "Minimální mzda by pro Německo byla ekonomickou katastrofou," řekl.