Europoslanci chtějí spasit ústavu

/Od našeho zpravodaje/
Po krachu loňských referend ve Francii a Nizozemsku se EU rozhodla dát sporný projekt evropské ústavy k ledu. Uběhlo půl roku a Rakušané, kteří unii předsedají, nyní chtějí novou diskusí dokument "rozmrazit". Ani oni ale nečekali, jak bouřlivá debata se o ústavě rozpoutá.
Od začátku roku se k budoucnosti ústavy vyjadřuje jeden člen evropské politické elity za druhým. Pochodeň se ale nyní chystá vzít do rukou Evropský parlament. Podle jeho ústavního výboru jsou totiž vůdci členských států "paralyzovaní a zmatení".
Parlamentní zpravodajové pro ústavní otázky, poslanec za britské liberály Andrew Duff a za rakouské Zelené Johannes Voggenhuber, proto tento týden předloží na plenárním zasedání ve Štrasburku svůj vlastní plán, jak naložit s ústavou. Europoslanci o něm mají hlasovat ve čtvrtek. "Vypadá to, že krize se jen zhoršuje. Otázkou teď je, kdo nás z ní vyvede," řekl před zasedáním Voggenhuber. "Někdo musí vzít zodpovědnost na sebe. Když ne parlament, kdo jiný se ujme vedení a postaví se za ústavní proces?"

Europoslanci mají plán

Plán poslanců chce spasit ústavu, která by zásadně reformovala fungování evropských institucí a zavedla by i například funkce jakéhosi evropského prezidenta a ministra zahraničí, ale počítá i s řadou změn.
Duff s Voggenhuberem přicházejí s časovým plánem, jak toho dosáhnout. Podle něj by Evropský parlament a parlamenty členských zemí měly v příštích dvou letech uspořádat řadu debatních fór a dohodnout změny textu ústavy. Ty by měly například obsahovat jasnější pravidla pro další rozšiřování unie nebo pro fungování eurozóny.
V druhé polovině roku 2007 by prý mělo být jasné, co s ústavou dál. Během dalšího roku má vzniknout konečný text, o němž by měli v referendech rozhodnout obyvatelé všech členských zemí. Referenda by se měla konat najednou spolu s volbami do europarlamentu na jaře roku 2009.

Rozhodovat bude Česko?

Pokud poslanci návrh prosadí a Evropa skutečně přijme jejich časový plán, znamená to, že zodpovědnost za prosazení ústavy spadne z velké části na Česko.
To se totiž právě v první polovině roku 2009 poprvé ujme předsednictví unie. Jde již o druhou důležitou otázku, za kterou by Česko neslo zodpovědnost. Podle dohody z prosincového summitu EU se totiž ve stejné době má řešit reforma unijního rozpočtu.
O roku 2009 jako o hranici pro rozhodnutí hovoří i nynější předsednická země Rakousko. V tomto roce se totiž má měnit složení Evropské komise a do unie by mělo vstoupit Chorvatsko. Rakušané ale podle dosavadních vyjádření s žádným konkrétním plánem, co dál s ústavou, nepřijdou. Kancléř Wolfgang Schüssel při přebírání předsednictví pouze prohlásil, že "ústava není mrtvá". Vídeň má podle něj za úkol zahájit debatu a zapojit do ní občany Evropy.
Jiní evropští představitelé ale tak zdrženliví nejsou. Francouzský prezident Jacques Chirac minulý týden prohlásil, že by se integrace Evropy měla prohloubit mimo jiné v oblastech zahraniční politiky a spravedlnosti. Podle pozorovatelů tak navrhuje "vyzobání" určitých částí ústavy a jejich ratifikaci bez nutnosti referend. Horký kandidát na jeho nástupce a současný ministr vnitra Nicolas Sarkozy zase prohlásil, že by parlamenty měly schválit jen první část ústavy, která se týká hlavně fungování institucí.
Naopak německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země má unii předsedat v první polovině příštího roku, takové představy odmítá. Podle ní je třeba zachovat celý text a jen ho rozšířit o dodatky o sociálních záležitostech a pravomocích členů. Podle třetího názorového proudu, zastávaného například nizozemským ministrem zahraničí Bernardem Botem a jeho britským protějškem Jackem Strawem, je zkrátka ústava mrtvá a nemá smysl se k ní vracet. Poslanci Duff a Voggenhuber považují všechny tyto názory za příliš zjednodušené.
Česká vláda, která si původně stanovila schválení ústavy jako jednu z priorit a po referendech ve Francii a Nizozemsku je odložila na neurčito, nyní vyčkává, jak dopadne debata uvnitř EU.

Co dál s ústavou
vzkřísit - Německo
prosadit její části - Francie
vyčkat - Rakousko, Česko
odepsat - Británie, Nizozemsko
ostatní státy EU se ještě nerozhodly