Aktuální číslo časopisu Ekonom
Konec dobrý, všechno dobré. I tak lze hodnotit první jednání EU pod patronací Rakouska, která se týkala prodloužení výjimek daně z přidané hodnoty u starých i nových členských zemí. Finální dohoda uzavřená minulý týden konkrétně pro Českou republiku znamená, že dálkové vytápění elektřinou, plynem a uhlím zůstane natrvalo ve snížené sazbě. Snížená sazba daně bude navíc trvale platit i u domácích prací a pečovatelských služeb. Rekonstrukce bytů a domů zůstanou ve snížené sazbě do roku 2010 a bytová výstavba do roku 2008.
Dohoda schválená koncem ledna rovněž umožní české vládě vytvořit kategorii takzvaného sociálního bydlení, u kterého by mohla být snížená sazba používána rovněž trvale. Podmínky chce Paroubkův kabinet nastavit tak, aby se do kategorie sociálního bydlení vešlo přes 70 procent nové výstavby. Touto kličkou nahradí původní požadavek na prodloužení výjimky na sníženou sazbu DPH u veškeré bytové výstavby.
Než se však Česko dobrala k tomuto "vítězství", muselo projít těžkou zkouškou.
PRVNÍ NÁVRH, se kterým Rakousko přišlo na jednání, měl k výše uvedené finální podobě velmi daleko. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky jednoznačně zvýhodňoval staré členské země na úkor nových a byl přímým protikladem kompromisní dohody, se kterou na podzim přišla Velká Británie, tehdy předsednická země.
Britský návrh počítal i s prodloužením výjimek na sníženou sazbu DPH u nových členských zemí do roku 2015, zároveň měl všem státům EU natrvalo povolit sníženou sazbu na restaurace a lokální služby (kadeřníci, opravny obuvi, videopůjčovny apod.). Dohodu zablokoval jediný stát - Německo.
Proč se vlastně Německo tak vehementně staví proti úsilí nových členských zemí prodloužit výjimky? Podle názoru ministra Sobotky má k tomu několik důvodů. Za prvé proti výjimkám byl původní ministr financí Hans Eichel z kabinetu Gerharda Schrödera a ani nový ministr financí Peter Steinbrück z kabinetu Angely Merkelové není v tomto směru vstřícnější. Německo samo žádné výjimky z DPH nemá, a tak je pro zvýšení sazby u ostatních zemí i z obranářských důvodů. Daňové zvýhodnění v sousedních zemích, zejména v Česku a Polsku, by mohlo povzbudit německé firmy k tomu, aby tlačily svoji vládu k vyjednávání o podobných ústupcích. Německo navíc vnímá přístupové dohody (kde jsou obsaženy i výjimky a jejich časová platnost) jako součást rozhodnutí o vstupu do EU, a tak nevidí důvod je měnit.
POD TAKTOVOU NĚMECKA. Rakousko přišlo letos se zcela odlišným návrhem: "Prvním varováním pro nás byl fakt, že návrh Rakousko konzultovalo s Francií a s Německem, ale ne s žádnou z nových členských zemí," uvedl Sobotka. První návrh vypadal, jako by vznikal pod taktovkou německých zástupců na Ecofinu (jednání ministrů financí členských zemí EU), a tak se nelze divit, že k němu Česko zaujalo negativní postoj. Rakouský návrh například neobsahoval sníženou DPH na teplo. Česká republika navíc usilovala o zařazení tří bodů mezi tzv. trvalé výjimky v příloze K (opravy a rekonstrukce budov určených k bydlení, domácí úklid a pečovatelské služby). "Normální" počet výjimek jsou dvě, tři mají jen staré členské země. Rakousko původně s výjimkami pro nové země nepočítalo.
Česko nebylo samo, koho rakouský návrh popudil. K protestům se přidaly i Polsko a Kypr. Zpočátku byly proti i pobaltské země, jejich odpor dlouho nevydržel. ČR, Polsko a Kypr na prodloužení snížené DPH na výstavbu obytných budov trvaly, jejich odpor ale neměl mít dlouhého trvání. Podepsal se na tom jak tlak ostatních - především starých členských zemí, tak i odjezd ministrů financí Kypru a Polska z Ecofin.
"Tlak přerostl do diplomatické roviny, byli jsme označeni za vyděrače a ze všech stran jsme poslouchali, že musíme dávat přednost zájmům celku před vlastními prioritami. Dokonce nám bylo naznačeno, že případné veto by mohlo mít velmi nepříjemné důsledky pro Českou republiku," odhalil zákulisní politiku Sobotka. O jaké důsledky by se mohlo jednat, se však nedozvěděl. Každopádně se schylovalo k nepříjemnému diplomatickému konfliktu."
DOHODA NAKONEC PADLA, Rakousko návrh modifikovalo a zdá se, že v březnu ministři schválí i přílohu K, kde bude mít ČR zastoupení požadovaných tří výjimek na trvale sníženou sazbu DPH. Podle společné dohody má Ecofin v polovině roku 2007 (6 měsíců před jejich vypršením) znovu jednat o případném prodloužení dalších výjimek. V případě ČR se to bude týkat bytové výstavby, ve Francii snížené sazby na restaurace.
Sobotka však říká, že i kdyby výjimka nebyla na další roky potvrzena, má už připravený lék. Objevil totiž precedent, kterým může a zřejmě i bude při dalším jednání argumentovat. Rakousko dokázalo svoji časově omezenou výjimku na zdanění nemovitostí, udělenou jako vstupní, překlopit na výjimku trvalou.
Proč se o dodatku H (tedy o možnosti zařadit část bytové výstavby pod sociální bydlení - ať už si ho země definuje jakkoliv) nemluvilo dřív? Vždyť nižší DPH už dnes běžně ČR uplatňuje u staveb sloužících k ryze sociálním účelům, jako jsou pečovatelské domy, domovy důchodců a podobně.
"Věděli jsme o této možnosti, ale chtěli jsme, aby byla výjimka na bytové domy obsažena v trvalých výjimkách v dodatku K," vysvětluje Sobotka. Navíc v době vyjednávání si nové členské státy vyjasnily, jak lze sociální bydlení interpretovat. K dohodě ostatně došlo také proto, že jednající si uvědomili, o co vlastně jde. Polsku to trvalo o něco dále možná proto, že ministryně financí Zyta Gilowská nastoupila do úřadu nedávno, vyměnila část svého štábu a navíc musela opustit jednání kvůli neštěstí v Katovicích.
Dohoda s Polskem byla nezbytná nejen pro Česko, ale i pro ostatní země. V případě, že by Polsko dohodu zablokovalo, Evropská komise by proti devíti původním členským zemím musela zahájit řízení za porušení evropského práva. "Stará devítka" totiž už měsíc používá neoprávněně výjimky na nižší DPH, například u renovací bytů nebo kadeřnictví. K tomu, aby se vyhnuly jednání Evropského soudního dvora, musely by v případě zachování původního polského odmítavého stanoviska zvýšit DPH na vybrané služby.
KDO MÁ PRAVDU? Jednání naznačila hlubokou propast nejen mezi postavením nových a starých členských zemí, ale obecně mezi jednotlivými členy vůbec. "Každý je ochoten přistoupit na dohodu, pokud není v rozporu s jeho zájmy. Uhlazená diplomatická rétorika se však okamžitě změní, když staré státy začnou hájit své výhody. Chce to zachovat klid, mít trpělivost a naučit se v tom chodit," shrnuje Sobotka své zkušenosti z právě skončené unijní bitvy.
Dohoda schválená koncem ledna rovněž umožní české vládě vytvořit kategorii takzvaného sociálního bydlení, u kterého by mohla být snížená sazba používána rovněž trvale. Podmínky chce Paroubkův kabinet nastavit tak, aby se do kategorie sociálního bydlení vešlo přes 70 procent nové výstavby. Touto kličkou nahradí původní požadavek na prodloužení výjimky na sníženou sazbu DPH u veškeré bytové výstavby.
Než se však Česko dobrala k tomuto "vítězství", muselo projít těžkou zkouškou.
PRVNÍ NÁVRH, se kterým Rakousko přišlo na jednání, měl k výše uvedené finální podobě velmi daleko. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky jednoznačně zvýhodňoval staré členské země na úkor nových a byl přímým protikladem kompromisní dohody, se kterou na podzim přišla Velká Británie, tehdy předsednická země.
Britský návrh počítal i s prodloužením výjimek na sníženou sazbu DPH u nových členských zemí do roku 2015, zároveň měl všem státům EU natrvalo povolit sníženou sazbu na restaurace a lokální služby (kadeřníci, opravny obuvi, videopůjčovny apod.). Dohodu zablokoval jediný stát - Německo.
Proč se vlastně Německo tak vehementně staví proti úsilí nových členských zemí prodloužit výjimky? Podle názoru ministra Sobotky má k tomu několik důvodů. Za prvé proti výjimkám byl původní ministr financí Hans Eichel z kabinetu Gerharda Schrödera a ani nový ministr financí Peter Steinbrück z kabinetu Angely Merkelové není v tomto směru vstřícnější. Německo samo žádné výjimky z DPH nemá, a tak je pro zvýšení sazby u ostatních zemí i z obranářských důvodů. Daňové zvýhodnění v sousedních zemích, zejména v Česku a Polsku, by mohlo povzbudit německé firmy k tomu, aby tlačily svoji vládu k vyjednávání o podobných ústupcích. Německo navíc vnímá přístupové dohody (kde jsou obsaženy i výjimky a jejich časová platnost) jako součást rozhodnutí o vstupu do EU, a tak nevidí důvod je měnit.
POD TAKTOVOU NĚMECKA. Rakousko přišlo letos se zcela odlišným návrhem: "Prvním varováním pro nás byl fakt, že návrh Rakousko konzultovalo s Francií a s Německem, ale ne s žádnou z nových členských zemí," uvedl Sobotka. První návrh vypadal, jako by vznikal pod taktovkou německých zástupců na Ecofinu (jednání ministrů financí členských zemí EU), a tak se nelze divit, že k němu Česko zaujalo negativní postoj. Rakouský návrh například neobsahoval sníženou DPH na teplo. Česká republika navíc usilovala o zařazení tří bodů mezi tzv. trvalé výjimky v příloze K (opravy a rekonstrukce budov určených k bydlení, domácí úklid a pečovatelské služby). "Normální" počet výjimek jsou dvě, tři mají jen staré členské země. Rakousko původně s výjimkami pro nové země nepočítalo.
Česko nebylo samo, koho rakouský návrh popudil. K protestům se přidaly i Polsko a Kypr. Zpočátku byly proti i pobaltské země, jejich odpor dlouho nevydržel. ČR, Polsko a Kypr na prodloužení snížené DPH na výstavbu obytných budov trvaly, jejich odpor ale neměl mít dlouhého trvání. Podepsal se na tom jak tlak ostatních - především starých členských zemí, tak i odjezd ministrů financí Kypru a Polska z Ecofin.
"Tlak přerostl do diplomatické roviny, byli jsme označeni za vyděrače a ze všech stran jsme poslouchali, že musíme dávat přednost zájmům celku před vlastními prioritami. Dokonce nám bylo naznačeno, že případné veto by mohlo mít velmi nepříjemné důsledky pro Českou republiku," odhalil zákulisní politiku Sobotka. O jaké důsledky by se mohlo jednat, se však nedozvěděl. Každopádně se schylovalo k nepříjemnému diplomatickému konfliktu."
DOHODA NAKONEC PADLA, Rakousko návrh modifikovalo a zdá se, že v březnu ministři schválí i přílohu K, kde bude mít ČR zastoupení požadovaných tří výjimek na trvale sníženou sazbu DPH. Podle společné dohody má Ecofin v polovině roku 2007 (6 měsíců před jejich vypršením) znovu jednat o případném prodloužení dalších výjimek. V případě ČR se to bude týkat bytové výstavby, ve Francii snížené sazby na restaurace.
Sobotka však říká, že i kdyby výjimka nebyla na další roky potvrzena, má už připravený lék. Objevil totiž precedent, kterým může a zřejmě i bude při dalším jednání argumentovat. Rakousko dokázalo svoji časově omezenou výjimku na zdanění nemovitostí, udělenou jako vstupní, překlopit na výjimku trvalou.
Proč se o dodatku H (tedy o možnosti zařadit část bytové výstavby pod sociální bydlení - ať už si ho země definuje jakkoliv) nemluvilo dřív? Vždyť nižší DPH už dnes běžně ČR uplatňuje u staveb sloužících k ryze sociálním účelům, jako jsou pečovatelské domy, domovy důchodců a podobně.
"Věděli jsme o této možnosti, ale chtěli jsme, aby byla výjimka na bytové domy obsažena v trvalých výjimkách v dodatku K," vysvětluje Sobotka. Navíc v době vyjednávání si nové členské státy vyjasnily, jak lze sociální bydlení interpretovat. K dohodě ostatně došlo také proto, že jednající si uvědomili, o co vlastně jde. Polsku to trvalo o něco dále možná proto, že ministryně financí Zyta Gilowská nastoupila do úřadu nedávno, vyměnila část svého štábu a navíc musela opustit jednání kvůli neštěstí v Katovicích.
Dohoda s Polskem byla nezbytná nejen pro Česko, ale i pro ostatní země. V případě, že by Polsko dohodu zablokovalo, Evropská komise by proti devíti původním členským zemím musela zahájit řízení za porušení evropského práva. "Stará devítka" totiž už měsíc používá neoprávněně výjimky na nižší DPH, například u renovací bytů nebo kadeřnictví. K tomu, aby se vyhnuly jednání Evropského soudního dvora, musely by v případě zachování původního polského odmítavého stanoviska zvýšit DPH na vybrané služby.
KDO MÁ PRAVDU? Jednání naznačila hlubokou propast nejen mezi postavením nových a starých členských zemí, ale obecně mezi jednotlivými členy vůbec. "Každý je ochoten přistoupit na dohodu, pokud není v rozporu s jeho zájmy. Uhlazená diplomatická rétorika se však okamžitě změní, když staré státy začnou hájit své výhody. Chce to zachovat klid, mít trpělivost a naučit se v tom chodit," shrnuje Sobotka své zkušenosti z právě skončené unijní bitvy.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
