Italský parlament se snaží z posledních sil: vláda předkládá poslední návrhy zákonů a aby se vyhnula pozměňovacím návrhům, spojuje každé opatření s hlasováním o důvěře.
Prezident republiky Azeglio Ciampi obě sněmovny rozpustí a počátkem dubna budou Italové volit nový parlament. Začínají tak dva měsíce ostré předvolební kampaně.

Politika a olympiáda

Výsledky voleb by ale mohly být nyní ovlivněny nikoliv v Římě, nýbrž v Turíně.
Tam začínají XX. zimní olympijské hry. Nicméně malá, ale bojovná část extrémní italské levice nechce o "olympijském míru" nic slyšet. V nedalekém údolí Susa se již týdny konají manifestace proti stavbě rychlostní železnice mezi Lyonem a Turínem. Do poklidných protestů horalů se zapojily krajně levicové skupiny, které nacházejí živnou půdu i v samotném Turíně, jehož hospodářská struktura byla postižena dlouhou krizí průmyslu.

Ironií osudu je, že jak starosta Turína Sergio Chiamparini, tak předsedkyně oblastní vlády Piemontu Mercedes Bresso jsou představiteli umírněné opoziční levice. Úspěšný průběh Olympiády by tedy byl pro ně vynikající vizitkou před nastávajícími volbami.
Naopak: nepořádky by byly vynikajícím trumfem v rukách premiéra Silvia Berlusconiho, který chce přesvědčit nerozhodnou část voličů. "Italové nemohou být tak hloupí, aby svěřili svůj osud do rukou levice," prohlásil Berlusconi.

Oslabený Prodi

Po regionálních volbách na jaře loňského roku se vítězství opozice vedené bývalým předsedou Evropské komise Romanem Prodim zdálo být jasné. Levý střed zvítězil ve všech oblastech s výjimkou Lombardie a Benátska.
Jediný, kdo se s tím nesmířil, byl Silvio Berlusconi. "Do konce funkčního období chybí 10 měsíců, takže je dost času k tomu, aby se provedly reformy, na které z různých důvodů čtyři roky nebyl čas."

Bez ohledu na protesty během několika málo měsíců v parlamentu doslova proboxoval reformu středních škol a univerzit, částečnou reformu soudnictví, reformu volebního zákona, reformu důchodového zabezpečení i reformu připravující federalizaci italského státu. A také zákon umožňující aktivní, tedy ozbrojenou sebeobranu nejen v případě ohrožení života či zdraví, ale i vlastního majetku. I zákon o boji proti drogám, který staví měkké drogy na úroveň drog tvrdých. Opozice tvrdí, že se jedná pouze o ústupky Lize severu a pravicové Národní alianci. "Schválená opatření jsou demagogická a situaci pouze zhorší," uvedl Romano Prodi.

Odborníci říkají, že splnil jen část svých čtyři roky starých slibů. "Hovořil o ekonomickém zázraku, realita je tomu dost vzdálená," míní Fancesco Daveri, ekonom z Parmské univerzity. Průzkumy nicméně vypovídají o tom, že premiér náskok levice srazil.

Nejistý výsledek

Berlusconi ale prohlašuje, že se mu bez ohledu na obstrukční taktiku opozice a váhání některých spojenců podařilo realizovat 85 procent programu, se kterým se v roce 2001 představil voličům.
A že hospodářské obtíže, které nakonec i on sám musel připustit, jsou následkem světové krize po 11. září a špatně stanoveného kursu liry vůči euru - což v zemi způsobilo velké zvýšení cen a ztížení exportu. "Margaret Thatcherová také provedla většinu reforem až po čase," brání se premiér.

Výsledek voleb je tedy na vážkách. I ti, které nelze podezírat z velkých sympatií vůči levici, jako například předseda Svazu průmyslu a předseda správní rady Fiatu Luca Cordero di Montezemolo, mu vyčítají, že reformy provedené vládou jsou polovičaté a přesunují řešení do budoucích let.