Dánsko se snaží urovnat spor s muslimskými zeměmi kvůli karikaturám proroka Mohameda. Kodaň stáhla o víkendu z bezpečnostních důvodů diplomaty z některých muslimských zemí. Dánské ministerstvo zahraničí zároveň požádalo Malajsii, která předsedá Organizaci islámské konference, aby pomohla utišit nepokoje v muslimském světě.
Demonstrace proti Dánsku a dalším západním zemím, kde se karikatury objevily, mezitím pokračovaly zejména v sobotu v Asii. Pokojné protesty se konaly také v Londýně, Paříži, Berlíně či Amsterodamu.
K umoudření a konání v mezích zdravého rozumu vyzval v sobotu turecký premiér Tayyip Erdogan. Nabídl světovým politikům, že Turecko, kandidát na členství v EU a jediný islámský člen NATO, bude hrát prostředníka mezi Západem a muslimským světem.
Dánští velvyslanci odešli během víkendu ze Sýrie, Indonésie a Íránu. Ze Sýrie údajně kvůli tomu, že tamní úřady snížily bezpečnostní opatření kolem budovy velvyslanectví, z Indonésie a Íránu kvůli obdrženým hrozbám. Už dříve Dánsko uzavřelo po napadení svůj zastupitelský úřad v Libanonu.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v sobotu na oslavách 27. výročí islámské revoluce řekl, že evropské země jsou vzhledem ke zveřejnění karikatur loutkami v rukou Izraele. V Pákistánu vyzvala vládní Pákistánská muslimská liga společně s radikálními islamistickými skupinami k celonárodní stávce 3. března a k bojkotu zboží ze zemí, kde byly karikatury zveřejněny. Padesátitisícová demonstrace byla hlášena z Bangladéše, pětadvacetitisícová z Maroka.
Kvůli otištění karikatur Mohameda pozastavily alžírské úřady vydávání dvou týdeníků. Jejich šéfredaktoři byli zadrženi a dnes stanou před soudem.
Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že v Dánsku stoupla po skandálu kolem karikatur podpora krajní pravici. Více než polovina Dánů se podle ankety navíc obává odvetných teroristických útoků.
Bojkot dánských výrobků začínají firmy pociťovat znatelněji. Podle listu Financial Times je bojkot dánských produktů jednodušší, protože jich je poměrně málo a jsou snadno identifikovatelné.
Jde především o výrobce hraček Lego a mlékárenskou dánsko-švédskou firmu Arla. Ta podle svého managementu ztrácí denně obchody za 1,5 miliónu eur, zatímco pro Lego představuje blízkovýchodní trh, kde je bojkot nejsilnější, pouze jedno procento z globálního trhu.
