Unie uklidňuje obyvatele Evropy
/Od našeho zpravodaje/
Evropská unie včera ze všech sil uklidňovala obyvatele kontinentu, že jim nehrozí nákaza ptačí chřipkou. Výskyt viru, který tuto smrtelnou nemoc způsobuje, byl o víkendu poprvé potvrzen ve členských zemích unie. "Občané mohou být klidní," tvrdil včera v Bruselu Philip Tod, mluvčí evropského komisaře pro zdravotnictví Markose Kyprianoua. "Postižené země okamžitě zavedly všechna potřebná opatření," dodal.
Virus se objevil na jihu Evropy. Referenční laboratoř v britském Weybridgi v sobotu uvedla, že virus nalezený v tělech uhynulých divokých labutí v Řecku a Bulharsku skutečně patří k prudce nakažlivému kmeni H5N1. Ve stejný den informovala italská vláda Brusel, že tentýž kmen viru se objevil v pěti mrtvých labutích na jihu Itálie. Mrtví ptáci byli nalezeni na Sicílii a v krajích Kalábrie a Apulie. Včera pak Itálie uvedla, že na ptačí chřipku testuje i mrtvou labuť v regionu Abruzzy ve středu země. Pokud by se výskyt ptačí chřipky potvrdil i tam, znamenalo by to, že se nemoc přesouvá stále více na sever.
Podezření na ptačí chřipku nahlásilo o víkendu i Slovinsko. Včera pak laboratoř ve Weybridgi potvrdila, že labuť nalezená poblíž hranic s Rakouskem skutečně zemřela na ptačí chřipku. To znamená, že nemoc se přiblížila na dohled střední Evropě.
Přísná opatření
Všechny postižené země zavedly opatření, jež mají zabránit šíření nebezpečného viru a která už koncem loňského roku schválili experti Evropské komise. Kolem míst nálezu mrtvých ptáků vytyčily tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrovou pozorovací zónu. V prvním pásmu musí být všechno chovné ptactvo zavřeno v budovách. Je v něm rovněž zakázáno jakékoli převážení drůbeže. V celé širší zóně pak musí být posílena bezpečnostní a hygienická opatření a je v ní také zakázán lov divokých ptáků.
Opatření mají především zabránit tomu, aby se virus přenesl na chovné ptactvo, především drůbež. Pokud by se tak stalo, úřady by musely nechat vybít tisíce kusů drůbeže v místech výskytu viru. "Jsme poměrně klidní, co se týče zdraví obyvatel. Nemyslím, že bychom tady v Itálii měli ve zvyku vařit a jíst labutě," řekl italský ministr zdravotnictví Francesco Storace. "Máme ale důvod k obavám, co se týče zdraví zvířat," dodal.
V případě mrtvé labutě nalezené ve Slovinsku zasahuje pozorovací zóna až do Rakouska. Místo nálezu totiž leží necelých deset kilometrů od rakouské hranice. Rakouské úřady proto zavedly přísné hraniční kontroly nejen pro dovoz ptactva, ale všech zvířat i jejich masa.
O zavedení ochranných opatření se mluví i v Německu, ačkoli se v této zemi virus ptačí chřipky zatím neobjevil. Tamní vláda včera rozhodovala, zda přikáže chovatelům držet všechno ptactvo pod střechou už nyní, a nikoliv až od března, jak původně plánovala.
Experti se bojí mutace
Ptačí chřipka dosud zabíjela ptactvo ve více než 20 zemích. Jejím virusem se ale od loňska nakazilo nejméně 166 lidí, z nichž na 90 zemřelo.
Většina z nich pocházela z jihovýchodní Asie, ale v lednu na ptačí chřipku zemřeli také čtyři lidé v Turecku. Podle Světové zdravotnické organizace chovali nakažení lidé drůbež, nebo s ní alespoň přicházeli často do přímého kontaktu. Experti se ovšem bojí rychlé mutace viru do ještě nebezpečnější a nakažlivější formy, která může způsobit celosvětovou epidemii.
Příchod viru ptačí chřipky do Evropy přičítají odborníci tuhé zimě. "Kvůli tomu tažní ptáci odletěli letos dále na jih, kde jsou podmínky pro inkubaci viru příhodnější než jinde," řekl včera mluvčí Evropské komise Tod. Minulý týden se potvrdil výskyt nemoci v Africe: Nigérie nyní čeká na výsledek testů, zda se nemocí nakazila farmářská rodina ve státě Kaduna.
Podle zdravotníků virus ničí patřičná tepelná úprava masa a vajec. Spotřebitelé v Evropě se ovšem začali bát drůbeže jako takové. Většina evropských zemí již ohlásila výrazný pokles prodeje drůbežího masa, stejně jako produktů, které se z něj vyrábějí.
