Členové zvláštního výboru Evropského parlamentu pro vyšetřování aktivit americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) mají první vážné spory o formu vyšetřování. Pondělní zasedání výboru ukázalo, že EP nebude mít snadné nalezení vlastní cestu vyšetřování, pokud nebude chtít kopírovat postup Rady Evropy (RE) a bude mít ambici dospět k výsledkům už do konce května.

Podle zpravodaje Giovanni Favy by měla být práce výboru 3 etapy. V první mají být shromážděna fakta ke sporným praktikám CIA v Evropě, ve druhé pak mají být s těmito poznatky konfrontovány vlády členských i nečlenských zemí včetně Spojených států. Ve třetí fázi by pak výbor měl učinit závěry a předložit návrhy na případná řešení.

Největší spory mezi členy výboru se objevily v otázce na to, zda volat do výboru bývalé pracovníky tajných služeb, jak nakládat s fámami a dohady ze sdělovacích prostředků, jak nekopírovat postup RE a přitom maximálně využít poznatky, které shromáždila.

Výbor má zjišťovat, zda americké služby v EU a šířeji v Evropě věznily, případně mučily osoby zatčené při antiteroristických zátazích a zda je převážely přes evropská letiště. K dispozici jsou záznamy o stovkách podezřelých přeletů a mezipřistání, které nebylo možné kontrolovat, protože byly vedeny jako soukromé lety, připomněl španělský liberál Ignasi Guardans Cambo.

Komisař Franco Frattini zopakoval, že pokud by se ta či ona podezření potvrdila, byla by to velmi těžká obvinění proti členským či kandidátským státům, které by musely nést důsledky podle smluv o EU. Připomněl také, že všechny vlády, na něž se zatím ukázalo prstem, jakékoli povědomí o operacích CIA popřely.

Frattini vyzval členské země, aby také ve světle této debaty urychlily ratifikaci extradiční dohody mezi EU a USA, která nahradí bilaterální smlouvy. Upozornil, že dokument byl podepsán před třemi lety, zatím ho však ratifikovalo jen šest členských států unie.