Evropští poslanci se včera snažili dohodnout na znění ostře sledované směrnice, která by firmám a živnostníkům usnadnila podnikání v jiných zemích unie.
V sázce však byla podle některých poslanců, ale i odborářů, kteří do Štrasburku přijeli demonstrovat, budoucnost EU. Zastánci liberalizace tvrdí, že se bez ní unie čelící tlaku globalizace neobejde. Odpůrci se zase bojí o sociální výhody Evropanů.
"Nejde o nic méně a o nic více než o to, jaký sociální model bude platit v Evropě," prohlásil v rozpravě předseda klubu evropských socialistů Martin Schulz.
Poslanci, kteří mají o sporné směrnici hlasovat zítra, vesměs tvrdili, že je především potřeba směrnici přijmout, alespoň v nějaké podobě. Neshodli se však, v jaké.
Debata pokračovala dlouho do půlnoci. Horečně se jednalo i v zákulisí, především v jednotlivých parlamentních frakcích. Až do uzávěrky tohoto vydání HN nebylo jasné, zda poslanci zachrání kompromis, na kterém se minulý týden dohodly dvě nejsilnější frakce - lidovci a socialisté.
Nejspornější body zůstávají stejné - pravidla, kterými se firmy v cizině mají řídit, a rozsah směrnice.
Původní návrh, který Evropská komise předložila už před téměř třemi lety, předpokládal, že by se například český zedník, který pracuje v Německu, řídil českými předpisy. Kompromis z minulého týdne nahradil tento tzv. princip země původu něčím jiným: seznamem zakázaných omezení, která státy nesmějí proti podnikatelům z jiných zemí uplatnit. Firmy by se však musely řídit právem země, ve které působí, a úřady by jim mohly předepsat řadu podmínek, týkajících se například sociální politiky nebo ochrany spotřebitelů.
Jasno nebylo ani v tom, jaké služby budou do směrnice zahrnuty. Levice v europarlamentu trvá na tom, že takzvané "služby veřejného hospodářského zájmu", jako jsou třeba rozvody vody, elektřiny a plynu či odvoz odpadů, musí být vyloučeny.
Až do budovy europarlamentu včera zaznívaly proslovy na demonstraci odborářů, kterých se do Štrasburku sjelo podle policie na třicet tisíc z celé EU. Část z nich, včetně čtyřiceti Čechů, přijela podpořit kompromis, ale mnozí chtěli protestovat proti jakékoli liberalizaci.
Naopak podnikatelské organizace volají po uvolnění trhu služeb. Může podle nich přispět k růstu ekonomik až o dvě procenta a přinést desetitisíce nových pracovních míst. "Nechápu odboráře, kteří vlastně protestují proti zvýšení zaměstnanosti, proti vlastním lidem," řekl HN prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.