Obávaný virus ptačí chřipky H5N1 představuje pro lidské zdraví nízké ohrožení, nikoli však nulové. Ohroženi mohou být jen lidé, kteří se dostanou do přímého kontaktu s nakaženými ptáky, až dosud však chybí důkazy o přenosu viru z člověka na člověka, upozornila specializovaná agentura Evropské unie. Ačkoliv pro většinu lidí je riziko onemocnění ptačí chřipkou "blízké nule", Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nabádá k opatrnosti a k respektování doporučení, jak ohrožení snížit.


"Uvidíte-li mrtvého či nemocného ptáka, nedotýkejte se jich, ale informujte veterinární úřady. Varujte děti, aby nesahaly na mrtvé či nemocné ptáky, a odrazujte je od hraní si s drůbeží a ptactvem. Důkladně si umývejte ruce vícekrát za den, zejména před jídlem," radí experti.


Zvláštní doporučení jsou určena lidem, kteří chovají drůbež, ať doma či ve velkochovech; představují totiž zranitelnou část populace. "Nedovolte slepicích, kuřatům, husám či kachnám pobíhat po domě. Nabádejte děti, aby si s nimi nehrály, ani se nedotýkaly mrtvých či nemocných ptáků. Naučte děti, aby rychle řekly dospělým, že viděly nemocného ptáka. Sami se ho nedotýkejte, ale co nejdříve to oznamte veterinárním úřadům. Dbejte na to, aby si děti vždy umyly ruce, než začnou jíst," znějí základní rady.


Pokud veterinář není po ruce, ani není naděje, že brzy dorazí, a je nutné se o nemocného ptáka osobně postarat, pak jedině v ochranném oblečení: v plášti či zástěře, s pokrývkou hlavy, ochrannou rouškou či kusem vlhké látky před ústy a nosem, s brýlemi, v rukavicích a holínkách. Uhynulé ptáky je nutno odložit tam, kde neohrozí vodní zdroje, zejména pitné vody. Každopádně je nutné informovat veterinární služby.


Po práci s nemocnými či uhynulými ptáky je třeba oblečení a další pomůcky očistit za pomoci dezinfekčního prostředku a pečlivě si umýt ruce ještě dříve, než se čehokoli jiného dotknou.


Je také záhodno si uvědomit, že hrozba infekce hrozí nejen přímo od nemocných ptáků, ale i od jejich trusu, krve, střevních šťáv a peří. Klece, kurníky a další místa, kde se chovali nakažení ptáci, mohou být zdrojem infekce po více dnů. Je třeba je vyčistit kyselinovými dezinfekčními prostředky, spolu s oblečením a dalšími pomůckami, které se mohly dostat do styku s nakaženými ptáky. S výběrem vhodné dezinfekce poradí zdravotní úřady.


Nemocná drůbež a ptáci nejsou ani na hraní, ani k jídlu, a to ani po povaření, ani se jimi nesmějí krmit další zvířata. Pokud by už někdo v rodině onemocněl, je třeba okamžitě kontaktovat lékaře.


"Máme starost hlavně o lidi, kteří mají na dvorku hejno drůbeže. Všechny lednové případy onemocnění lidí ptačí chřipkou v Turecku a skoro všechny případy ve východní Asii v posledních letech propukly v domácnostech, které chovaly drůbež. Děti v těchto domácnostech jsou zvláště ohroženy, a proto by měly být nabádány, aby si s drůbeží nehrály a aby hned řekly dospělým, že viděly mrtvého či nemocného ptáka. Pozor by si měli dát také lovci ptáků, kteří rovněž mohou být ohroženi ptačí chřipkou," uvedla ředitelka stockholmského centra Zsuzsanna Jakabová.


Virus H5N1 od roku 2003 zabil v Asii a Turecku na devět desítek lidí.