Francie naznačila, že uvolní lidem z nových členských zemí unie přístup na pracovní trh. Francouzi přitom dlouho naslouchali argumentům, že zájemci o práci z východní Evropy se významně podílejí na vysoké nezaměstnanosti. Byl to i jeden z důvodů, proč loni odmítli návrh evropské ústavy.
Teď se věci mění, zdá se. Premiér Dominique de Villepin tento týden oznámil, že vláda ještě v letošním roce postupně otevře hranice pro pracovníky ve vybraných oborech. Například ve stavebnictví, zdravotnictví, pohostinství či dopravě.
Ohlášené částečné uvolnění se může týkat pěti až dvaceti procent míst.
Vstřícní odboráři
Ředitel úřadu ministryně pro evropské záležitosti Etienne de Poncins včera řekl agenturám, že o povoláních a oborech, kterých se bude uvolnění týkat, bude vláda jednat s odbory v příštích týdnech.
"Francie požádá o prodloužení přechodného období o další tři roky, ale v některých oblastech nastane uvolnění," uvedl de Poncins. Není ještě jisté, jak bude postupovat Paříž potom. Může prodloužit přechodné období ještě o dva roky, tedy až do roku 2011. Tímto záměrem se netají Berlín a Vídeň.
Premiéra de Villepina mohla povzbudit vstřícnost francouzských odborů. Počátkem března se tři z pěti hlavních odborových ústředen vyslovily pro úplné otevření trhu práce novým členům unie.
Zájem o zdravotníky
"Přechodná omezující opatření je potřeba odvolat, protože v Evropské unii nemohou být občané a pracovníci první a druhé kategorie," citoval deník Le Monde představitele tří odborových centrál: CGT, CFDT a FO po schůzce s ministrem - zmocněncem pro pracovní vztahy Gérardem Larcherem. Zbývající dvě odborářská seskupení CFTC a CFE-CGC ještě nezaujala jasné stanovisko.
Nezaměstnanost ve Francii zůstává na úrovni 9,6 procenta. To je méně než v sousedním Německu, kde stále neklesá pod 11 procent. Francouzi přesto mají obavy o místa, nepřejí si tedy úplné odstranění restrikcí. Výjimkou jsou zmíněné obory: jako je zdravotnictví. Ve Francii třeba chybí ošetřovatelé v hospicech. Není přitom ještě jisté, zda seznam vybraných oborů zůstane beze změn, či zda se bude postupně rozšiřovat.
Francie patří mezi dvanáct z patnácti "starých" zemí Evropské unie, které se rozhodly chránit svůj pracovní trh. Tyto státy nyní musí k 1. květnu oznámit, zda přechodné období, které omezuje přístup lidí z nových členských zemí, prodlouží.
Nicméně Belgie, podobně jako Rakousko a Německo, si hodlá ponechat plnou lhůtu na ochranu pracovního trhu.
"Ponechte nám, prosím, prostor pro naše pochyby," řekl Peter Vanvelthoven, belgický ministr práce. Důvodů k opatrnosti je podle něj hodně. "Dvě třetiny firem, které nabízejí práci lidem z nových členských zemí unie, porušují sociální zákony," uvedl.
Odbourání bariér
Omezení pro vstup pracovních sil neuplatnily Irsko, Velká Británie a Švédsko. Záměr připojit se k nim vyjádřilo Finsko, Španělsko a Portugalsko.
"Odstranění bariér pro zaměstnance z východní Evropy je čestné a inteligentní řešení, protože posílí naše vazby s těmito zeměmi, zejména s Polskem," napsal v redakčním komentáři španělský list El País. "Unie uvalila na nové členy množství omezení, která jsou v rozporu se základními svobodami, zakotvenými v evropských dohodách," připomněl deník.
