Lotyšsko patří mezi nové členy Evropské unie a jeho současný ekonomický růst je záviděníhodný (vzestup HDP činil loni 10,2 procenta). Spolu se svými sousedy, Litvou a Estonskem, má největší tempo růstu ze všech členů unie.
Svůj vzestup zažívá i hlavní město Lotyšska Riga. Ta se může pyšnit stejnými kavárnami a elegantními butiky, které zdobí i jiná evropská města. Na druhou stranu je však Lotyšsko stále nejchudší zemí v Evropské unii.

Směr Irsko a Velká Británie

Nízké průměrné platy nutí tisíce obyvatel, aby hledali práci v zahraničí. Nejčastějším cílem jsou pro ně Irsko a Velká Británie, kde podle nich vydělají více peněz za týden, než by vydělali v Lotyšsku za měsíc.
Z celkového počtu 2,3 miliónu obyvatel se problém týká dle odhadů asi 50 tisíců lidí.

Tento fenomén zasáhl celé území, ovšem nejvíce postiženou oblastí je východní region Latgale. V některých vesnicích zde žije pouze generace prarodičů a vnoučat, každý, kdo dosáhne produktivního věku, tak odchází.
Město Aglona patří mezi ty šťastnější. Je známé především díky své bazilice, která je nejdůležitějším katolickým kostelem v zemi. Každoročně láká tisíce poutníků a svou návštěvou ji poctil i bývalý papež Jan Pavel II.

Jak udržet život ve městě?

Ale právě toto město, jež má několik tisíc obyvatel, ztratilo v odchodech za prací více než sto lidí.
Starostka města Helena Streike říká, že z města odcházejí převážně mladé rodiny. V současné době se strachuje o jeho budoucnost.
"Jak se zde může udržet život? Když si tady chce někdo otevřít obchod, nemůže najít nejen zaměstnance, ale také zákazníky. Proto s podnikáním raději nezačne," říká Helen Streike a dodává: "Je sice dobré, že lidé, kteří odjedou, posílají domů peníze. Raději bychom ale uvítali, kdyby přijeli zpátky sem a pomáhali rozvíjet naše město."

Děti, peníze, volnost

Problematická situace je ale i s těmi, kteří zůstávají. Ředitel místní školy, Feogtid Pushnikovas, potvrzuje, že problém vzniká u žáků, kteří jsou odkázáni na své přáte-le, sousedy či příbuzné, zatímco jejich rodiče odjeli do zahraničí.
"Je to velmi znepokojující. Dětem jsou posílány peníze a ony se cítí být trochu volnější. Chvíli studují a chvíli zase ne. Obecně jejich výsledky nejsou dobré."

Dále dodává, že tato situace může mít špatné důsledky. "Prarodiče svá vnoučata sice živí a oblékají, ale nevidět své rodiče více než půl roku, to má určitě velký vliv na dětskou psychiku," říká Pushnikovas.
V místních mateřských školkách mají daleko větší zodpovědnost. Některé děti zde jsou celý týden a se svými příbuznými se scházejí až o víkendech. Sama ředitelka školky, Valentina Mikhailova, říká, že je to pro děti těžké.
"Chápu, proč lidé odcházejí. Je mi z toho smutno, mnoho mladých lidí už odjelo, dokonce i moje vlastí dcera plánuje odjezd do Irska," říká Mikhailova.

Hledání pracovníků

Současné obavy jsou takové, že důsledky odchodů lidí z jednotlivých regionů se brzy promítnou do celostátní úrovně.
Zaměstnavatelé říkají, že už v současné době mají problém najít pracovní sílu.
Obávají se, že až další "euro země" zpřístupní svůj pracovní trh, tak se situace ještě zhorší a Lotyšsko ztratí pro něj cennou výhodu, a to levnou pracovní sílu.

Někteří z nich si přejí něco, co by si nikdy předtím nepřáli, a to, aby Evropská unie zavřela pracovní trhy před pracovníky z Lotyšska. Přeložila Lenka Marianová