Estonská bezpečnost obvinila ruské tajné služby ze stále agresivnějších pokusů získat mezi estonskými obyvateli špióny. Informovaly o tom místní média. Podle národních agentur Baltic News Service a Delfi jsou aktivity ruských tajných služeb zaměřeny na velké množství tajných informací kolujících v Estonsku, zejména od doby, kdy Estonsko vstoupilo do EU a NATO.
Podle předního estonského deníku Eesti Paevaleht, který citoval estonské tajné služby, verbují Rusové estonské občany a zaměstnance státních služeb v třetích zemích, nejnebezpečnější pokusy ovšem probíhají během návštěv Estonců v Ruské federaci.
Ruské tajné služby si podle Estonců stanovily za cíl vybudování agentur na sběr informací nebo právě verbování tajných agentů. Estonská kontrarozvědka je ovšem handicapovaná problematickým získáváním úplných a včasných informací o takových pokusech.
Současné estonské obvinění z ruské špionáže není prvním. V minulém roce estonská bezpečnost ve své ročence uvedla, že ruské tajné služby používají při pokusech o nábor špiónů vydírání a násilí. Tomuto nátlaku podle ročenky odolá jen velmi málo lidí.
Hlavním terčem ruských tajných služeb jsou podle Estonců členové estonských vládních struktur - ozbrojených sil, bezpečnostních služeb, pohraniční stráže, policie a celních úřadů.
Stěžují si i Rusové
S poměry v Estonsku ovšem není spokojena ani ruská menšina. Její zástupci ve středu podali dnes na rakouském velvyslanectví v Tallinnu petici, v níž údajně žádají Evropskou unii o podporu "své věci" v národnostním sporu s estonskou vládou. Rakousko, které unii v nynějším pololetí předsedá, přijetí petice potvrdilo; rakouští diplomaté však odmítli sdělit její obsah s tím, že nejprve se s ním musí seznámit estonská vláda a příslušné orgány EU.
Peticí chtějí Estonci vyjádřit nespokojenost s menšinovou politikou estonské vlády. Podle Taťjany Gordějevové, představitelky Ústavní strany zastupující zájmy ruské menšiny, Tallin nedodržuje "několik směrnic EU" ohledně práv menšin ve společenství.
O postavení ruskojazyčných menšin v Estonsku i sousedním Lotyšsku existují mezi oběma státy a Ruskem spory již od roku 1991, kdy se pobaltské republiky po rozpadu SSSR opět osamostatnily. Ruskojazyčné menšiny v nich jsou totiž z valné většiny nánosem "sovětských dob", kdy Moskva podporovala usazování Rusů v těchto republikách.
Obě republiky proto po opětném osamostatnění začaly podmiňovat udělení občanství "přistěhovalcům ze sovětských dob" složením zkoušek ze státního jazyka, tedy estonštiny respektive lotyštiny, z dějin republiky a složení občanské přísahy. To část menšin považovala za diskriminační a ponechala si ruské občanství; tím jsou ale v zemi cizinci a nemají volební právo. I když některá omezení byla mezitím odstraněna, zůstávají spory o vyučovací jazyk ve školách a další body.
