Česká republika se na summitu EU vzdala svého požadavku na silnější podobu směrnice o liberalizaci služeb v unii. Premiér Jiří Paroubek to zdůvodnil potřebou dosáhnout v této věci kompromisu. Připustil také, že se nepodařilo prosadit českou představu o podobě zamýšleného Evropského technologického institutu.

"Usnesení o službách neodpovídá úplně našim původním představám, je to však rozumný kompromis. Buď budeme mít toto, nebo nic," vyložil Paroubek na tiskové konferenci. Za rozumnější prý považoval podřídit se převládajícímu názoru. "Pokud bychom byli trvali na naší představě, odjeli bychom s prázdnýma rukama. Toto je přijatelný konsens," uvedl.

Pětadvacítka zemí se na nejvyšší úrovni usnesla, že směrnice o službách je potřebná pro fungování jednotného vnitřního trhu. Přivítala výsledek hlasování v Evropském parlamentu v únoru a vzala na vědomí záměr Evropské komise připravit novou verzi směrnice založenou na výsledku prvního čtení v parlamentu. Vyslovila se pro rychlé ukončení schvalovacího procesu.

EP původní návrh značně oslabil tím, že z něj vyřadil zásadu země původu, která umožňovala poskytovatelům služeb působit v jiných zemích EU podle jejich domácího práva. Dal také národním úřadům možnost přístup služeb z jiných zemí znemožňovat nebo omezovat poukazem na řadu okolností. Zároveň jim zakázal podniky nebo jednotlivce při poskytování služeb bezdůvodně diskriminovat.

Volný pohyb služeb patří k základním svobodám, na kterých spočívá vnitřní trh unie. Ve skutečnosti mu členské státy brání řadou administrativních opatření. Evropská komise odhaduje, že kdyby se skutečně otevřel, podnítil by hospodářský růst v EU o dvě procenta a umožnil by vznik desetitisíců pracovních míst.

Řada starých členských zemí se však brání široké liberalizaci, se kterou počítal původní návrh z pera komisaře Fritse Bolkesteina. Předloha se pro levici a odbory včetně českých stala synonymem bezbřehé liberalizace. Podle nejmenovaných zdrojů mělo stanovisko odborů vliv také na českou vládu.

Byly přijaty konkrétní cíle

Summit EU se vedle zárodku společné energetické politiky EU věnoval vyhodnocování lisabonské strategie orientované na růst konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Shodl se v této oblasti na několika konkrétních ukazatelích - například vytvářet ročně dva miliony pracovních míst, či umožnit absolventům škol najít do půl roku uplatnění. Nebyly však vesměs formulovány jako závazné mety, ale jako čísla, jejichž dosažení je žádoucí. V této podobě s nimi česká delegace souhlasila.

Značná pozornost byla věnována podpoře malých a středních podniků; bylo třeba rozhodnuto usnadnit poskytování státní pomoci. Zatímco dosud musela Evropská komise schvalovat každou státní dotaci ve výši 100.000 eur (asi 2,9 milionu korun), během tří let by se tato částka měla zvýšit až na 200.000 eur. V usnesení se EU dohodla, že do roku 2007 se má doba nezbytná k založení nové firmy zkrátit na týden a že veškeré dokumenty bude možné vyřídit v jednom kontaktním místě.