Evropská komise chce po členských zemích, aby souhlasily se sjednocením základu pro výpočet podnikových daní od roku 2008. Slibuje si od toho růst ekonomiky a vylepšení jednotného vnitřního trhu. Česká republika se k iniciativě staví vyhýbavě, řada členských zemí včetně Slovenska či Británie ji však odmítá.


Praze podle expertů nevadí snaha sladit základ pro výpočet daně, je však proti zamýšlené "konsolidaci". Podle českých odborníků by to mohlo vést k tomu, že by zahraniční firmy působící v Česku odváděly daň ze zisku svých dceřiných společností v zemi, kde má sídlo mateřská firma. Škoda Auto by tak mohla platit daně v Německu, kde sídlí Volkswagen. Zdroje EK takový důsledek případné právní úpravy vylučují.


Maďarský komisař pro daňovou politiku László Kovács ve zprávě schválené komisí upozornil, že vlády budou muset ve svých daňových předpisech provést nějaké změny, a vyzval je k pružnosti, otevřenosti a větší ochotě spolupracovat.


Ministři financí pověřili komisi přípravou jednotného základu na neformální schůzce v nizozemském Scheveningenu před dvěma lety. Někteří z nich, v čele s francouzským Nicolasem Sarkozym, tehdy žádali, aby se EK pokusila sjednotit nejen metodiku výpočtu, ale samotné daně. To exekutiva EU rozhodně odmítla a Kovács dnes opět zdůraznil, že sjednocená sazba podnikových daní není v žádném případě cílem jeho počínání.


Dnešní zpráva je výsledkem práce expertní skupiny; ministři financí se jí budou věnovat poprvé na neformální schůzce koncem týdne ve Vídni. Lze předpokládat, že Británie, Irsko, Slovensko či baltské státy zopakují svou nelibost s harmonizací. Další nové země včetně ČR nebudou mít k tomuto postoji daleko. Francie, Německo, Itálie, Belgie či Lucembursko ji naopak podporují.


Pokud by se Kovácsovi nepovedlo přesvědčit všechny členy EU, má v úmyslu spustit proceduru tzv. zesílené spolupráce. Ta umožňuje, aby se nejméně osm členských států dohodlo v rámci EU na společných pravidlech, ke kterým pak mohou kdykoli přistoupit ostatní.


Komisař je přesvědčen, že sladění základu podnikové daně usnadní fungování vnitřního trhu, omezí administrativní překážky a ulehčí život podnikům, zejména malým a středním, pro které přizpůsobování se odlišným daňovým předpisům v různých zemích znamená značnou finanční zátěž.