Program švédské vlády na snížení nezaměstnanosti dostává tvář, které ještě nedávno v zemi věřil jen málokdo. A nezaměstnaní už vůbec ne. Ministr financí Pär Nuder koncem minulého týdne zveřejnil návrh na "jarní rozpočet", v němž vykázal přebytek 10 miliard švédských korun a snížení nezaměstnanosti z 5,6 procenta na 4,5 procenta. Návrh je dohodou vládní koalice sociálních demokratů, komunistů a zelených.

"Jsem přesvědčen, že do konce roku vláda realizuje svůj cíl snížit nezaměstnanost na čtyři procenta," řekl zjevně spokojený ministr s tím, že ještě letos očekává 80 000 nových pracovních příležitostí, z čehož 65 procent v soukromém sektoru.
Vedle rostoucí ekonomiky je dalším faktorem, jenž vedl ke snížení nezaměstnanosti, program zvaný "plus job", tj. zaměstnání placené státem.

Probíhá od roku 2005, kdy téměř třiadvaceti tisícům lidí bez práce, kteří byli nezaměstnaní déle než dva roky, vláda nabídla zaměstnání ve veřejném sektoru. Stát uhradil zaměstnavateli mzdu ve výši 85 procent po dobu dvou let. Podnik, jenž se na programu podílel, byl odměněn daňovými úlevami. Po dvou letech zaměstnanec buď na svém místě zůstane v režii podniku, nebo si najde místo v jiném. Letos vláda na tento program vynaloží miliardu. Stát bude financovat 20 000 míst ve veřejném sektoru se stoprocentní úhradou mzdy zaměstnavateli do výše tisíc korun denně.

Ministr Nuder klade hlavní důraz na snížení nezaměstnanosti mladých. Navrhuje pro ně tisíc míst ve veřejném sektoru rovněž se stoprocentní úhradou mzdy zaměstnavateli. Šéfredaktor konzervativního deníku Svenska Dagbladet Bo Hedin to však pokládá za nedostatečné. "Podle statistiky je 51 000 mladých bez práce, což je téměř 11 procent. Nezaměstnanost v mládí často mívá důsledky v pozdějším věku. Riziko znovu ztratit práci je daleko větší u těch, kdo již jednou byli nezaměstnaní.

Měli bychom si vzít příklad z Dánska. Ačkoliv celková nezaměstnanost je šest procent, nezaměstnaných mladých mezi 16 a 24 lety jsou pouhá tři procenta. Bylo toho dosaženo velkorysou finanční podporou dalšího vzdělání".
"Problém nezaměstnanosti bude hlavní volební otázkou v zářijových parlamentních volbách", domnívá se profesor gotenburské univerzity Sören Holmberg.

S úrovní nezaměstnanosti 4,5 procenta se Švédsko zařadilo na třetí místo mezi státy Evropské unie s nejnižší nezaměstnaností, tedy za Irsko a Lucembursko. V roce 2005 byl průměr nezaměstnanosti v unii 10,7 procenta. Bez práce bylo 18 miliónů lidí.