Královna Alžběta II. zítra oslaví osmdesátiny. Kulaté narozeniny slaví na vrcholu popularity. Nikdo se neodvažuje hlasitě navrhnout, aby odstoupila nebo aby Británie zrušila monarchii. Ještě nedávno bylo všechno jinak. Skandály, rozvody a rodinné tragédie uvrhly v 90. letech popularitu královny a celé její rodiny na naprosté dno a v Británii se stále hlasitěji hovořilo o změně zřízení.

Podle nového průzkumu televizního kanálu ITV News si dnes zachování monarchie přejí více než dvě třetiny Britů. A jen 13 procent by chtělo, aby se Británie stala republikou. To je dokonce o pět procent méně než v roce 1969. I skalní britští republikáni tak vědí, že o změně zřízení zatím nemá smysl ani uvažovat. "Vážná debata o konci monarchie nemůže začít, dokud královna neodejde," přiznal pro agenturu Reuters Stehen Haseler, předseda sdružení Republic, usilujícího o volbu hlavy státu.

Alžběta II. převzala vládu v únoru 1952, kdy zemřel její otec, král Jiří VI. Bylo jí jen 25 let. Tehdejší Británie byla zcela jiná než ta dnešní. Od války přišla o rozsáhlé impérium. Rozbila se pevná třídní struktura, pryč je monokulturní bělošská společnost. Královna vděčí za svůj úspěch a popularitu hlavně schopnosti se všem změnám přizpůsobit. Vždy včas reaguje na společenské i kulturní změny a v očích poddaných se tak neodtrhává od reality. Podtrhují to i prohlášení její kanceláře, které s oblibou hltá britský tisk - například že královna využívá moderních technologií, napsala první e-mail už v roce 1976 a nosí v kabelce kromě sucharů pro své psíky corgi i mobilní telefon a přehrávač mp3.

Zároveň je však královna zosobněním konzervativních vlastností a tradic. Pro Brity je pojítkem se slavnou minulostí. Alžběta II. však také zůstává pro své poddané i v 80 letech enigmou. Nechává se sice občas filmovat při práci i odpočinku, ale nikdy nedává rozhovory. Její názory tak parafrázují lidé z jejího okolí. Britové jí proto vyčítají, že nedává najevo emoce. Největším problémem to pro královnu bylo v roce 1997, kdy se v prvních dnech po smrti princezny Diany vůbec neobjevila na veřejnosti.

Královna může patřit k mizející generaci Britů, kteří považují projev emocí na veřejnosti za neslušný. I v tomto ohledu se však královna přizpůsobuje. Před 80. narozeninami dala pro dokument BBC k dispozici archív rodinných filmových záběrů, které ji ukazují i unavenou, znuděnou oficiálními setkáními nebo smutnou. Britové tak viděli, i jak prožívala rok 1992, který sama označila za svůj "annus horribilis", strašlivý rok, kdy se rozpadala manželství tří z jejích čtyř dětí a vyhořel její hrad ve Windsoru. Panovnice prý nechce jubileum okázale slavit. Včera pozvala do Buckinghamského paláce na oběd několik desítek vylosovaných lidí, kteří se narodili ve stejný den. A zítra se pozdraví s poddanými ve Windsoru. Britové si však její osmdesátiny užijí hned dvakrát. Oficiální oslavy královniných narozenin se totiž tradičně konají kvůli počasí až 17. června.

Britové se také mohou těšit, že nejoblíbenější členka královské rodiny zůstane dál na trůně, který drží už 54 let. Buckinghamský palác udělal tečku za spekulacemi, že by Alžběta II. předčasně abdikovala ve prospěch svého syna a nástupce, prince Charlese, nebo že mu chce postupně předávat své státnické povinnosti a udělat z něj jakéhosi "stínového krále".


Královna o sobě

"Celý svůj život, ať už bude krátký, nebo dlouhý, vám budu oddaně sloužit."
Z rozhlasového projevu k jejím 21. narozeninám
"Trénink, příprava - to je základ, s nímž se dá dělat hodně věcí. A já doufám, že jsem připravena byla."
V odpovědi na otázku, zda je těžké být královnou.
"Něco mi z toho zůstane, něco jde druhým uchem ven a něco se dovnitř ani nedostane."
V roce 1996 o svých pravidelných schůzkách s premiéry
"Vajíčka z Nového Zélandu si dávám raději ke snídani." Při návštěvě ostrova v roce 1986,kdy po ní vejce házeli republikánští demonstranti.
"Jak uklidňující."
Na procházce ve Skotsku, když jí kolemjdoucí řekl, že vypadá jako Alžběta II.



Jiní o královně

"Ti, kdo ji znají, vidí dvě různé osoby - Lilibet (tak jí říkali už v dětství) a Její Veličenstvo. Lilibet by nejraději chodila s šátkem na hlavě a pořádala pikniky na venkově. Jako královna dá málokdy najevo své pocity, ale v kruhu rodiny a přátel dokáže být zábavná společnice."
Ingrid Sewardová, šéfredaktorka časopisu Majesty
"Myslím, že je úžasná. Nechápu, jak to všechno ještě zvládne. Je mi stejně let jako jí, tak vím, jak se musí cítit."
Edna Richardsová, jedna z osmdesátnic pozvaných na slavnostní oběd s královnou
"Alžběta propásla velkou šanci reformovat monarchii pro 21. století. Její éru považuji za promarněnou příležitost, rozhodně ne za období zářného panování."
Stephen Haseler, čestný předseda protimonarchistické nátlakové skupiny Republic
"Británie měla nesmírné štěstí, že právě ona byla hlavou státu celá desetiletí. To musejí uznat i republikáni, byť se skřípějícími zuby."
William Shawcross, královnin životopisec
"Po ní potopa."
Spisovatelka Germaine Greerová