Vysocí íránští představitelé ve středu v Moskvě jednali se zástupci Británie, Francie a Německa o svém jaderném programu. Podle britských zdrojů schůzka neznamenala žádný pokrok, protože Teherán, který dosud trval na svém právu obohacovat uran ve vlastních jaderných zařízeních, postoj nezměnil.
"Nezaznamenali jsme nic nového v pozici Íránu," uvedlo britské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení po minimálně dvouhodinové schůzce evropské trojky s íránskou delegací. Íránský tým vedl Džavád Vajdí, který je poradcem hlavního íránského jaderného vyjednávače a předsedy íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního.
Rozhovory Íránu s trojicí evropských mocností se konaly poprvé od ledna, kdy byly přerušeny kvůli oznámení plánu Teheránu obnovit jaderné aktivity. Otázka íránského jaderného programu se mezitím dostala na půdu Rady bezpečnosti OSN, která má 28. dubna dostat od Mezinárodní agentury pro atomovou energii zprávu o tom, zda se Írán rozhodl podřídit požadavku rady a přestal s obohacováním uranu, které může vést k výrobě jaderné bomby.
Americký vyjednávač Nicholas Burns, který v úterý v Moskvě debatoval s představiteli dalších čtyř stálých členských států Rady bezpečnosti a Německa, dnes prohlásil, že většina stálých členů RB OSN podporuje případné sankce vůči Íránu, které by mu měly zabránit v získání jaderných zbraní.
"Téměř každá země zvažuje nějaký druh sankcí, a to je nové," řekl Burns. "Nová je naléhavost daná prohlášením Íránu z minulého týdne" o úspěšném obohacení uranu na úroveň použitelnou v jaderných elektrárnách.
Vyzval ostatní země, aby přerušily veškerou jadernou spolupráci s Íránem. Speciálně poukázal na jaderné zařízení v Búšehru, s jehož budováním Íránu pomáhá Rusko, a dále apeloval na Moskvu, aby nesplnila prosincovou dohodu o prodeji raket země-vzduch Tor M-1 Teheránu. Tuto dodávku ale krátce předtím slíbil realizovat náčelník generálního štábu ruské armády generál Jurij Balujevskij.
