Škola hygieny a tropické medicíny v Londýně vypracovalo studii, která hodnotí připravenost členských zemí EU na pandemii ptačí chřipky. Studii autorů Sandry Mounierové-Jackové a Richarda J. Cokera publikoval odborný lékařský časopis The Lancet. Vědci analyzovali stupeň připravenosti jednotlivých zemí na základě údajů o národních plánech boje proti pandemii ptačí chřipky z listopadu 2005.
K dispozici měli 21 plánů. Některé členské země ovšem svoje dokumenty nedodaly. Patří mezi ně Belgie, Kypr, Lucembursko, Slovinsko, Maďarsko, Finsko a Malta. Naopak měli k dispozici informační studie od neelejských zemí, a to Švýcarska, Švédska, Norska a Rumunska.
Plánování kontroly epidemie, koordinace činností mezi různými sektory zabývajícími se danou problematikou a informování veřejnosti jsou podle autorů studie v globálu uspokojivé. Zcela opačná situace ovšem panuje v oblasti modelových opatření, které je potřeba učinit, aby možná pandemie nezpůsobila „hluboký zmatek v řadách obyvatelstva, v ekonomice a životě jednotlivých obcí“.
Patrné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi panují i v případě vytváření zásob léku Tamilu, který odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) považují za účinný v boji proti viru ptačí chřipky. Informace o zásobách zmíněného léku poskytlo pouze 7 z 21 hodnocených zemí.
Studie rozdělila země podle připravenosti do tří základních skupin. Do první skupiny nejlépe připravených zemí patří Francie, Německo, Irsko, Nizozemsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Do druhé skupiny se dostali Rakousko, Dánsko, Estonsko, Řecko, Norsko, Slovensko a Španělsko. Třetí skupinu tvoří Česká republika, Itálie, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Polsko a Portugalsko.
