Zkrachujeme - hrozili se tento týden kvůli ptačí chřipce například majitelé husí farmy v jihočeském Byňově nebo výkrmny kuřat v Žíteči u Třeboně. Podobné obavy sdílejí tisíce jejich kolegů v celé Evropské unii. Po včerejšku by se však drůbežáři už neměli kolapsu bát. Agrární ministři unie rozhodli, že podnikatelé napříště dostanou za ztrátu odbytu odškodné.

V Česku půjde o desítky miliónů korun, v celé unii o miliardy. Polovinu bude hradit příslušný stát, druhou půlku Brusel.
Česko šlo na jednání do Lucemburku i požadavkem zakázat levný dovoz drůbeže do země. "To ale neprošlo," řekl po jednání ministr zemědělství Jan Mládek.

Firmám vadí dovoz

Zákaz dovozu byl přitom prioritou pro velké domácí zpracovatele drůbeže. Zatímco třeba ve Francii či Itálii klesla spotřeba kuřat kvůli panice z chřipky o více než polovinu, v Česku sotva o desetinu. "Domácí trh ale ničí levný dovoz drůbeže právě z jižní Evropy," tvrdí Jana Kindlová, mluvčí Agropolu. Ten vlastní největší podnik v oboru Jihočeskou drůbež.
"Ceny kvůli dovozu klesly už o 15 procent," potvrzuje i ředitel konkurenční drůbežárny Xaverov Zdeněk Štěpánek.
Česko poslalo před dvěma týdny do Bruselu požadavek, aby mohlo dovozy s odvoláním na dumpingové ceny zastavit. Mládek ale včera přiznal, že šlo spíš o nátlak, než o záměr reálný: "Unie takový postup ještě nikomu neschválila. Nejblíže byli Španělé s požadavkem na zákaz dovozu čerstvých jahod, ale také neuspěli."

Česká pohrůžka však podle něj přece svůj účel splnila. Upozornila na to, že tuzemští podnikatelé mají problémy s cenami, i když spotřeba drůbeže se v zemi nijak závratně nepropadla. Některé země totiž chtěly prosadit, aby nárok na kompenzace měly jen ty z nich, jež zaznamenaly velký úbytek prodeje. "To ale neprošlo a kompenzace se vztahují i na nás," potvrdil Mládek.

Podpory jen chovatelům?

Česko, a s ním ostatní země unie, musí své ztráty přesně vyčíslit a hlavně zdůvodnit. Výši kompenzací pak bude schvalovat Evropská komise. Konkrétní způsob odškodnění podnikatelů v Česku bude zakotven v nařízení vlády.
Ačkoliv ztráty nesou i firmy, které drůbež zpracovávají (Agropol, Xaverov), kompenzace by podle Mládka měli dostat jen chovatelé.

Potravinářská komora to považuje za diskriminaci. Mládek ale tvrdí: Principem úhrad bude platba podnikatelům za to, že dočasně nebudou přebytečnou drůbež vůbec produkovat. "Unie zvolila tuto možnost proto, že dosavadní vývozní dotace přebytků nefungují - na světovém trhu je drůbeže přetlak," vysvětlil.
Agrární komora přitom požaduje pro své chovatele ještě další podpory. Její prezident Jan Veleba chce, aby stát část drůbeže uskladnil. A dokonce navrhuje přechodné zavedení minimálních cen, za něž by museli zpracovatelé kuřata od zemědělců nakupovat.

"To je naprostý nesmysl, který by jen zlikvidoval zpracovatele. Nejde přece zároveň nařídit minimální cenu, za niž pak mají lidé kupovat kuřata v obchodech," hodnotí návrh ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna.