Typické euroúředník má následující vlastnosti – je mladý, sebevědomý, schopný; netouží zakládat rodinu, pokud možno se nebaví o práci, ale o tom na jakém kontinentu strávil prodloužený víkend, dobře se obléká, tváří se seriózně a mluví dokonale alespoň jednou cizí řečí.

Ti z nich, kteří mají vysokou školu a udělali konkurz na pozici administrátora, berou kolem 4000 eur (asi 116.000 korun) měsíčně. Sekretářky mají něco přes půlku této sumy. Takže si mají možnost pronajmout i hezký malý byt v příjemné čtvrti za 800 bez inkasa a naplánovat skvělou dovolenou.

Mezi takové úředníky již dva roky patří i pracovníci z nových členských zemí EU. Podle posledních údajů ze začátku dubna pracovalo v pětadvacetitisícovém aparátu Evropské komise 1627 občanů z deseti nových členských států; Čechů mezi nimi bylo 223, Slováků 134. Lze odhadovat, že zhruba stejně lidí z "desítky" zakotvilo v ostatních institucích - v aparátu Evropského parlamentu je například zaměstnáno 113 Čechů, u Evropského soudního dvora 42, v Hospodářském a sociálním výboru 14, v sekretariátu Rady EU sotva tucet. Další pracují jako asistenti evropských poslanců či stážisté.

Nováčkům se nelíbí nerovné podmínky

Nováčkům se často nelíbí, že právě od 1. května 2004 vstoupil zároveň s nimi do EU nový administrativní systém, na jehož základě dostali začínající úředníci podstatně menší nástupní platy, než jaké byly běžné dřív. Několik desítek jich podepsalo stížnost na diskriminaci, kterou vyexpedovali Evropskému soudnímu dvoru; ten se jí zatím ovšem ještě nezačal zabývat.

V Evropské unii s nimi ovšem panuje spokojenost. Sítí náročných konkurzů prošli ti nejlepší, jejich průměrná úroveň je považována obvykle za vyšší, než odpovídá jejich pracovnímu zařazení. Velmi rychle se zapracovali, nejednou rozčeřili stojaté vody.

"Přišli mezi úředníky, kteří tu pracují desetiletí a komisi dokonale znají, jsou však mnohdy také řekl bych ´komisně vyhořelí´. Odhadoval bych, že přinesli novou krev, a to nemůže Evropskou komisi neobohatit," řekl ČTK Karel Kovanda, zástupce generálního ředitele EK pro vnější vztahy.

Vedou Maďaři

Úřad pro nábor pracovníků uspořádal za dva roky celou řadu konkurzů pro lidi z nových zemí a tvrdí, že se mu daří naplňovat směrná čísla - třeba v komisi by mělo do konce roku pracovat 2180 Čechů, Slováků, Poláků, Maďarů, Slovinců, Litevců, Lotyšů, Estonců, Kypřanů a Malťanů. Při porovnání čísel v relaci k počtu obyvatel je jasné, že ve všech kategoriích zatím nejvíce bodují Maďaři. Obsadili třeba křesla sedmi ředitelů, zatímco Češi mají jen jedno a Slováci dvě.

Na středním článku řízení je Maďarů deset, zatímco Češi řídí čtyři odbory a Slováci dva.
Podle diplomatů je to dáno nejen kvalitou lidí a vyššími počty přihlášených do konkurzů, ale také, zejména na vyšších pozicích, soustavnou a koncepční politikou.