Světová ekonomika šlape jako hodinky. Její úhrnný produkt se letos zvýší skoro o pět procent a příští rok tempo poleví jenom nepatrně. Vyplývá to ze zprávy, kterou včera zveřejnil Mezinárodní měnový fond (MMF).
Jsou tu ale i rizika. Experti poukazují především na vrtošivou cenu ropy, která se může už v první polovině letošního roku přehoupnut přes 80 dolarů za barel.
Do mixu, který může "otrávit" globální konjunkturu, patří také zvyšující se úrokové sazby v eurozóně a Japonsku, stejně jako obavy z pandemie ptačí chřipky či obchodního ochranářství.
Pomohly i nízké sazby
Měnový fond ve srovnání s předchozí prognózou, zveřejněnou loňského září, zvedl svoji předpověď nejenom pro USA, ale i pro eurozónu, Británii, Japonsko, Čínu a Rusko.
Avšak žádná z průmyslových mocností jako Japonsko, Německo, Británie či Francie neporoste letos rychleji než o 2,8 procenta.
Tahounem jsou opět Spojené státy. Ve skupině nejbohatších zemí porostou zdaleka nejrychleji. Letos o 3,4 procenta, zatímco eurozóna o dvě procenta.
Měnový fond ve své předpovědi vychází z předpokladu, že cena ropy se bude letos točit kolem 70 dolarů. "Je to úroveň, které bychom se zase neměli tolik obávat," míní James Hamilton z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Jeho kolega Andrew Oswald, profesor Warwické univerzity, v rozhovoru pro agenturu Reuters připomíná, že světová ekonomika si v roce 2004 užila růstu o 5,3 procenta, ačkoli ropa tehdy podražila o 30 procent. Loni ropa vylétla o 40 procent, ale růst globální ekonomiky zůstal těsně pod pěti procenty.
Udržet ji ve svižném rozjezdu pomohly nízké úrokové sazby, které se loni v hlavních zemích zvyšovaly jenom zvolna (USA) anebo vůbec ne (eurozóna, Japonsko).
Levné peníze, podporující spotřebu i investování, ale nevyvolaly takovou inflaci, které by se svět měl obávat. "Čelit inflačním tlakům pomohl také export levného čínského zboží," podotkl Eric Chaney z banky Morgan Stanley.
USA jsou zranitelné
"Světové hospodářství si vede nad očekávání dobře, ale jeho růst se opírá o vratké základy," upozorňuje šéf MMF Rodrigo Rato. Ironií je, že jeho poznámka se vztahuje zejména na "hlavního tahouna". Americkou největší slabinou je prohlubující se schodek v obchodu zbožím a službami.
Loni činil rekordních 805 miliard dolarů. A je otázka, jak dlouho ho budou zahraniční investoři ochotni financovat - mj. nákupem amerických cenných papírů.
USA jsou kvůli tomuto schodku značně zranitelné. Stačí, aby se změnila nálada investorů a dolar se ocitne pod silným tlakem, varuje MMF. "Nemyslím, že by světu akutně hrozil finanční otřes, ale toto riziko stoupá úměrně tomu, jak se prohlubuje platební nerovnováha," upozorňuje Rato.
Zatímco USA spotřebovávají stále více na dluh, asijské země a vývozci ropy hromadí obrovské finanční přebytky. Na čínském běžném účtu odpovídají sedmi procentům HDP, v případě blízkovýchodních vývozců ropy to loni bylo 22 procent HDP.
To ale nemusí být požehnání - říkají odborníci - není-li ekonomika schopna si těchto peněz rozumně užít. Tedy tak, aby je neprojedla nebo neinvestovala do přebytečných kapacit.
Hospodářský obraz světa
Jsou tu ale i rizika. Experti poukazují především na vrtošivou cenu ropy, která se může už v první polovině letošního roku přehoupnut přes 80 dolarů za barel.
Do mixu, který může "otrávit" globální konjunkturu, patří také zvyšující se úrokové sazby v eurozóně a Japonsku, stejně jako obavy z pandemie ptačí chřipky či obchodního ochranářství.
Pomohly i nízké sazby
Měnový fond ve srovnání s předchozí prognózou, zveřejněnou loňského září, zvedl svoji předpověď nejenom pro USA, ale i pro eurozónu, Británii, Japonsko, Čínu a Rusko.
Avšak žádná z průmyslových mocností jako Japonsko, Německo, Británie či Francie neporoste letos rychleji než o 2,8 procenta.
Tahounem jsou opět Spojené státy. Ve skupině nejbohatších zemí porostou zdaleka nejrychleji. Letos o 3,4 procenta, zatímco eurozóna o dvě procenta.
Měnový fond ve své předpovědi vychází z předpokladu, že cena ropy se bude letos točit kolem 70 dolarů. "Je to úroveň, které bychom se zase neměli tolik obávat," míní James Hamilton z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Jeho kolega Andrew Oswald, profesor Warwické univerzity, v rozhovoru pro agenturu Reuters připomíná, že světová ekonomika si v roce 2004 užila růstu o 5,3 procenta, ačkoli ropa tehdy podražila o 30 procent. Loni ropa vylétla o 40 procent, ale růst globální ekonomiky zůstal těsně pod pěti procenty.
Udržet ji ve svižném rozjezdu pomohly nízké úrokové sazby, které se loni v hlavních zemích zvyšovaly jenom zvolna (USA) anebo vůbec ne (eurozóna, Japonsko).
Levné peníze, podporující spotřebu i investování, ale nevyvolaly takovou inflaci, které by se svět měl obávat. "Čelit inflačním tlakům pomohl také export levného čínského zboží," podotkl Eric Chaney z banky Morgan Stanley.
USA jsou zranitelné
"Světové hospodářství si vede nad očekávání dobře, ale jeho růst se opírá o vratké základy," upozorňuje šéf MMF Rodrigo Rato. Ironií je, že jeho poznámka se vztahuje zejména na "hlavního tahouna". Americkou největší slabinou je prohlubující se schodek v obchodu zbožím a službami.
Loni činil rekordních 805 miliard dolarů. A je otázka, jak dlouho ho budou zahraniční investoři ochotni financovat - mj. nákupem amerických cenných papírů.
USA jsou kvůli tomuto schodku značně zranitelné. Stačí, aby se změnila nálada investorů a dolar se ocitne pod silným tlakem, varuje MMF. "Nemyslím, že by světu akutně hrozil finanční otřes, ale toto riziko stoupá úměrně tomu, jak se prohlubuje platební nerovnováha," upozorňuje Rato.
Zatímco USA spotřebovávají stále více na dluh, asijské země a vývozci ropy hromadí obrovské finanční přebytky. Na čínském běžném účtu odpovídají sedmi procentům HDP, v případě blízkovýchodních vývozců ropy to loni bylo 22 procent HDP.
To ale nemusí být požehnání - říkají odborníci - není-li ekonomika schopna si těchto peněz rozumně užít. Tedy tak, aby je neprojedla nebo neinvestovala do přebytečných kapacit.
Hospodářský obraz světa
