Víkendové rozhodnutí islandské vlády obnovit lov velryb "pro vědecké účely" přivítali místní rybáři, zástupci turistického průmyslu ale začali bít na poplach.
Obávají se totiž, že tento krok může ohrozit miliónové příjmy, jež do pokladny resortu přinášejí zahraniční návštěvníci ostrova, kteří do severního Atlantiku pravidelně vyjíždějí na vyhlídkové plavby. Jednou z hlavních atrakcí je právě pozorování velryb.
Turistický průmysl na Islandu, který zaznamenal náležitý rozmach až v devadesátých letech, vytváří třináct procent HDP země.
"V moři kolem Islandu se v severním Atlantiku pohybuje na čtyřicet tisíc plejtváků štikovitých. Lov pro vědecké účely nebude mít nejmenší dopad na populaci těchto kytovců," řekl britské televizní a rozhlasové stancii BBC islandský komisař pro lov velryb Stefan Asmudsson. Mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace je jiného názoru.
"Lov velryb je na Islandu minulostí a tak by to také mělo zůstat," řekl BBC výkonný ředitel Greenpeace Gerd Leipold. Organizace vyšle do severního Atlatiku příští týden proslulou loď Rainbow Warrior, která se účastnila řady spektakulárních akcí ekologů z Greenpeace.
Američtí vědci ze Stanfordské a Harvardské univerzity, kteří zkoumali vzorky DNA z desítek velryb, přišli nedávno s tvrzením, že stav velrybí populace je mnohem lepší, než se všeobecně tvrdí.
"Početně omezená populace kteréhokoliv živočišného druhu postupně omezuje vlastní genetickou variabilitu. Rozbor vzorků DNA a stupeň genetické variability však naznačují, že jen v severním Atlantiku je desetkrát více plejtváků štikovitých a kytovců dlouhoploutvých než se soudí," říká profesor Stephen Palumbi z univerzity ve Stanfordu.
Mezinárdní velrybářská komise je přesvědčena, že v moři rozkládajícím se mezi Spojenými státy a Evropou je v současnosti okolo čtyři sta tisíc velryb. Některé druhy jsou ovšem omezeny na několik stovek či desítek kusů. Právě početní stavy kytovců - a množství ryb, které dennodenně pozřou - mají pomoci ověřit velrybáři, kteří nyní vyplouvají od islandských břehů.