Polovina Čechů před rokem netajila své obavy z období po 1. květnu 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie. Po roce se jejich nejčernější vidiny zdražování, růstu nezaměstnanosti a ztráty národní suverenity nenaplnily, ale nedůvěřivý postoj vůči EU mnoha obyvatelům České republiky zatím zůstal. Většina expertů a politiků, které agentura oslovila, se však nedomnívá, že by byli občané ČR bytostní "euroskeptici".


Před rokem se 69 procent dotázaných domnívalo, že ČR je na členství v unii špatně připravena. Ještě méně lidí očekávalo, že EU bude rozhodovat v jejich vlastním zájmu: jen 27 procent odpovědělo, že ano, 64 procent lidí se vyjádřilo skepticky.
I když se tyto obavy asi nenaplnily, postoje českých občanů ke společné existenci 25 států se příliš nezměnily. Letos v únoru se 41 procent Čechů domnívalo, že členství v EU je pro ně prospěšné, o jedno procento více si ale myslelo opak. Češi tak nadále patří k největším skeptikům mezi 25 členy EU - jsou až čtvrtí odzadu.


"Téma EU u nás zaznívá vinou nedostatečné péče našich politiků o tuto problematiku jenom v problémových a problematických souvislostech," naznačil možné důvody výchozí nedůvěry české společnosti vůči EU ředitel Střediska empirických výzkumů (STEM) a sociolog Jan Hartl.


Obecně však český národ členství v EU hned po vstupu ze dvou třetin podporoval a počátkem tohoto roku už souhlas se členstvím v EU vyslovilo 68 procent obyvatel. V sousedním Slovensku to však bylo 79 procent lidí.


Ředitel Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) Petr Mach zdánlivou nedůvěru přičítá věcné veřejné debatě v médiích po referendu o přičlenění státu k unii. "Diskuse o různých aspektech členství v EU je u nás širší než v jiných zemích," domnívá se Mach.


"V hloubi osobnosti, v základním hodnotovém přesvědčení jsou lidé naladěni proevropsky, ale není to silná motivace, protože ta je ochromována celkovým pocitem z politiky," řekl politolog Jiří Pehe.


Optimističtější jsou Češi v pohledu na evropskou budoucnost. Vnímají EU jako záruku ekonomické prosperity, většina podporuje přijetí společné měny, i když 64 procent z nich počítá s tím, že zavedení eura povede k zaokrouhlování cen směrem nahoru. Dvě třetiny lidí navíc podle únorového unijního průzkumu Eurobarometr podporují přijetí dalších států do EU, což je zvýšení o 17 procent oproti loňsku. Češi patří do skupiny členských států, v nichž je největší podpora dalšího rozšíření, o které usiluje Bulharsko, Rumunsko či Chorvatsko.


Když se STEM občanů loni dotazoval přímo na definici jejich postoje k EU, jen čtvrtina lidí se označila za "eurooptimisty", 54,5 procenta za "eurorealisty" a 20,5 procenta se považovala přímo za euroskeptiky.


Podle senátora Karla Schwarzenberga (za US-DEU) ale Češi nejsou euroskeptičtí. "Nejsme nějací nadšenci, ale většina českého obyvatelstva EU přijímá a postupně se seznamuje s výhodami," poznamenal senátor.
Podobný názor má i europoslanec Josef Zieleniec (SNK), podle něhož máme mnoho politiků, kteří euroskeptičtí jsou. "Ti teď své postoje promítají do debaty o evropské ústavě," řekl.


Pokud by se ale v ČR konalo referendum o ústavní smlouvě EU, dostavilo by se k němu podle nejnovějších průzkumů Eurobarometru necelých 20 procent voličů. To by bylo nejméně z devíti členských zemí, jež se pro lidové hlasování rozhodly nebo o něm uvažují. Češi však přiznávají, že zatím o obsahu ústavní smlouvy EU prakticky nic nevědí.