Právo EU říká, že hospodářská soutěž, výroba zboží či poskytování služeb, nesmí být narušována tím, že z veřejných prostředků je nějaký subjekt zvýhodněn před jiným. Takové zvýhodnění je označeno jako "veřejná podpora" a tu evropské právo zakazuje.
Veřejná podpora se týká i privatizace domů a bytů. Protože tento proces ještě probíhá, poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR všem obcím a krajům upozornění, že je třeba obecná pravidla upravující veřejnou podporu respektovat i v tomto případě. Místem, kde mohou obce získat kvalifikovanou informace a metodickou pomoc, je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se sídlem v Brně. Pokud by obec připravovala privatizační projekt, pak je také možné požádat příslušnou sekci Evropské komise o tzv. notifikaci - tedy žádat, aby komise přezkoumala podmínky projektu a vyslovila svůj souhlas s poskytovanou podporou nebo úředně potvrdila, že o veřejnou podporu nejde.
Obecně lze konstatovat, že jedna ze dvou nejčastěji používaných metod privatizace, tedy převod jednotlivých bytů do vlastnictví dosavadních nájemníků, není považován za formu neslučitelnou s právem EU. Cena, za kterou byt nájemce získá přitom není nijak předurčena či omezena. V tomto případě tedy nejde o veřejnou podporu.
Složitější je situace, kdy obec sdělí nájemníkům, aby si založili právnickou osobu, nejčastěji družstvo, na které následně dům převede. Tato cesta je možná, ale je třeba dát pozor na cenu, za kterou se dům převádí. Ta by měla být cenou v místě obvyklou - tj. tržní. Cena v místě a čase obvyklá zahrnuje i veškeré závazky na nemovitosti - tj. např. i skutečnost, že bytový dům je obsazen nájemci bytů s chráněným nájmem a dříve regulovaným nájemným.
Pokud případné cenové zvýhodnění (rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou skutečně sjednanou) nepřesáhne pro jedno družstvo částku sto tisíc Euro, pak takové zvýhodnění není považováno za veřejnou podporu, protože její rozsah je natolik nízký, že nemůže narušit jednotný trh a volnou hospodářskou soutěž v EU.
V případě jakékoliv pochybnosti je nutné konzultovat záležitost s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v Brně a možné nedostatky odstranit. Dalším krokem , nepodaří-li se to, je žádat o stanovisko Evropskou komisi.
