Neziskové organizace žádají vládu o téměř 132 milionů korun na informační projekty o EU. Kromě občanských sdružení podali žádost mimo jiné také soukromé firmy, fyzické osoby a školy. Žádostí o grant se na Odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády (OEZ) sešlo celkem 118.

Projekty se týkají čtyř prioritních oblastí, na kterých se v červenci shodla koaliční vláda: Členství ČR v EU, Budoucnost Evropy, Rozcestník pro evropské peníze a EU do škol. Kromě jejich zpracování podle metodik vycházejících z principů Evropské komise a nezbytných formálních náležitostí nebyly na projekty kladeny žádné požadavky co do jejich vztahu k EU.

Celková částka, kterou žadatelé po vládě požadují, je zhruba šestkrát vyšší než ta, kterou vláda ve své koncepci informování o evropských záležitostech v ČR pro tento rok vyčlenila. Došlé projekty se, podle slov ředitelky OEZ Petry Mašínové, zaměřují především na zvýšení povědomí o EU, přičemž největší zájem je o téma "EU do škol".

"Projekty se vesměs nevyhraňují pro ani proti EU, i když u některých subjektů by se určitá vyhraněnost dala předpokládat," říká Mašínová. "Jejich počet a kvalita nás velmi příjemně překvapila," dodává.

V příštím týdnu poprvé zasednou nezávislé výběrové komise. Jejich členové byli vylosováni z řad expertů na komunikaci, sociologů, politologů či zástupců církví za přítomnosti Transparency International-Česká republika. Konkrétní jména budou zveřejněna teprve poté, co budou vítězné projekty vybrány.

Vláda ve své koncepci informování o evropských záležitostech v ČR z 13. července uvolnila na grantové řízení pro letošní rok celkem 20 milionů korun, jako součást svého úsilí rozproudit celospolečenskou diskusi o budoucnosti Evropy.


Téma Počet projektů

EU do škol - 38 projektů

Členství v EU - 30 projektů

Rozcestník pro evrops. peníze - 14 projektů

Budoucnost Evropy - 22 projektů

Produkční projekty - 14 projektů
---------------------------------------------------------------------------

Projektů celkem: 118 projektů

Požadovaná suma celkem: téměř 132 milionů Kč, což je o 112 milionů více, než je k dispozici
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Několik projektů podali také euroskeptici.

Kdo žádá o grant:

1. Neziskové organizace
2. Fyzické osoby
3. Soukromé firmy
4. Vysoké školy
5. Střední školy
6. Učiliště
7. Profesní komory
8. Občanská sdružení
9. I někteří politici prostřednictvím občanských sdružení

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Výsledky sociologických průzkumů agentury STEM na téma informovanosti a zájmu občanů ČR o informace o evropských otázkách:

Zájem občanů o informace o tom, jak vlastně EU funguje a jaké jsou její činnosti a cíle od roku 1999 trvale roste. V březnu 2005 požadovalo tyto informace již 80 % občanů.


Prosinec 2004

Na otázku "Zajímají Vás podrobnější informace o tom, jak konkrétně EU pomáhá České republice?" odpovědělo v prosinci 2004 kladně 62 procent respondentů a 90 procent se domnívalo, že není dobře informováno o dosavadní spolupráci ČR s EU při rozvoji jejich regionu. Ohledně možností získávání podpor z fondů EU, pouze 8 procent dotázaných odpovědělo, že je o nich informováno dobře, a jen 15 % procent považovalo informace ministerstev o těchto věcech za kvalitní.

Červenec 2005

Naprostá většina občanů se dosud neorientuje v otázkách fungování Evropské unie

Z průzkumu agentury STEM z července 2005, provedeného s rozsáhlým souborem 1672 respondentů vyplývá, že naprostá většina - osmdesát procent - občanů se dosud neseznámila s otázkami fungování EU a nezorientovala se v její stávající podobě. Nejmenší povědomí v těchto oblastech mají lidé se základním vzděláním a s výučním listem. Procento vysokoškolsky vzdělaných respondentů v tom samém případě také není malé - celých 62 procent.

Lidé většinou, podle vlastních výpovědí, nemají přehled o konkrétních otázkách souvisejících s Evropskou unií. O působnosti institucí EU a o právech běžných občanů vyplývajících z členství v EU má orientační přehled asi třetina (35, resp. 34 procent). O něco méně lidí, 31 a 28 procent, má přehled o získávání prostředků na činnost EU a o tom, jak EU získává své pravomoci. Nejméně často (17 procent) se občané orientují v otázkách kompetencí národních vlád a orgánů a institucí EU.

Na zásadní otázku: "Který orgán má rozhodující slovo při schvalování evropských zákonů v současnosti?" odpovědělo správně - Rada EU - pouze 11 procent dotázaných. 32 procent vůbec neví, 16 procent považuje za rozhodující národní parlamenty členských zemí a 41 procent Evropský parlament. Zajímavé je, že se zvyšujícím se vzděláním stoupá podíl odpovědí "Evropský parlament" (základní vzdělání - 37 %, SŠ s maturitou - 45 %, VŠ - 48 %) a klesá procento odpovědí "Nevím".

Závěr STEM: "Uvedené poznatky o informovanosti nasvědčují tomu, že otázky spojené s EU jsou pro velkou většinu občanů ČR tvrdým oříškem. Není tedy divu, že velmi silně (95 %) lidé souhlasí s tím, že fungování EU je třeba zpřehlednit a více přiblížit chápání obyčejných lidí."

Zdroj: Odbor pro informování o evropských záležitostech, Úřad vlády ČR